2.2.7.2.3 Stanovení dalších materiálových charakteristik
2.2.7.2.3.1 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)
2.2.7.2.3.1.1 (Vyhrazeno)
2.2.7.2.3.1.2 Látky LSA se rozdělují do tří skupin
(a) LSA-I
(i) uranové a thoriové rudy, koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů;
(ii) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny nebo směsi, za předpokladu, že nebyly ozářeny a jsou tuhé nebo kapalné;
(iii) radioaktivní látku, pro niž je hodnota
A
2
neomezena s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5; nebo
(iv) další radioaktivní látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřekračuje třicetinásobek hodnoty stanovené podle 2.2.7.2.2.1 až 2.2.7.2.2.6, s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5.
(b) LSA-II
(i) voda s tritiem o koncentraci do 0,8 TBq/l; nebo
(ii) další látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřevyšuje
-4
10 A /g
2
pro tuhé látky a plyny a
-5
10 A /g
2
pro kapaliny;
(c) LSA-III - Tuhé látky (t. j. zpevněné odpady, aktivované materiály) s výjimkou prášků, v nichž současně:
(i) radioaktivní látka je zcela rozptýlena v tuhé látce nebo v tuhých předmětech nebo je v podstatě rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce (jako je beton, bitumen, keramika apod.);
(ii) radioaktivní látka je relativně nerozpustná nebo je vázána v relativně nerozpustném podkladu, takže ani v případě ztráty funkčnosti obalového souboru by ztráta radioaktivních látek z jednoho obalu loužením ve vodě po dobu sedm dní nepřesáhla
0,1 A ; a
2
(iii) stanovená průměrná hmotnostní aktivita tuhé látky bez stínícího materiálu nepřekračuje
-3
2.10 A /g
2
2.2.7.2.3.1.3 Látky LSA-III musí být tuhými látkami takové povahy, že jestliže by se celkový obsah kusu podrobil zkoušce uvedené v 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě by nepřekročila
0,1 A
2
2.2.7.2.3.1.4 Látky LSA-III se zkoušejí následovně:
Vzorek tuhé látky představující úplný obsah kusu (ne méně) musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude přinejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální měrnou vodivost 1 mS/m při 20 °C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky.
2.2.7.2.3.1.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.1.4 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2
2.2.7.2.3.2 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO)
SCO se zařazují do jedné ze dvou skupin:
(a) SCO-I, tuhý předmět, na kterém:
(i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje
4
4x10 Bq/cm2
u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo
3
4x10 Bq/cm2
u všech ostatních alfa zářičů; a
(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje
4
4x10 Bq/cm2
u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo
3
4x10 Bq/cm2
u všech ostatních alfa zářičů;
(b) SCO-II, tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje fixovaná nebo nefixovaná kontaminace meze uvedené pro SCO-I v (a), a na kterém:
(i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 400 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a
(ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje
5
8x10 Bq/cm
u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo
4
8x10 Bq/cm
u všech ostatních alfa zářičů; a
(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje
5
8x10 Bq/cm2
u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo
4
8x10 Bq/cm2
u všech ostatních alfa zářičů.
2.2.7.2.3.3 Radioaktivní látky zvláštní formy
2.2.7.2.3.3.1 Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr nejméně 5 mm. Pokud uzavřené pouzdro obsahuje část radioaktivní látky zvláštní formy, pouzdro musí být vyrobeno tak, aby je bylo možno otevřít pouze destrukcí. Vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení.
2.2.7.2.3.3.2 Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy, nebo musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách podle 2.2.7.2.3.3.4 až 2.2.7.2.3.3.8 splňovala následující požadavky:
(a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz, tlak a ohyb podle 2.2.7.2.3.3.5 (a), (b), (c) a 2.2.7.2.3.3.6 (a);
(b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách specifikovaných v 2.2.7.2.3.3.5 (d) nebo 2.2.7.2.3.3.6 (b); a
(c) aktivita vody při stanovení vyluhovatelnosti podle 2.2.7.2.3.3.7. a 2.2.7.2.3.3.8 nepřekročí 2 kBq; nebo u uzavřených zářičů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik, specifikovaný v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: "Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Geneva, 1992", nepřekročí příslušnou mez stanovenou příslušným orgánem.
2.2.7.2.3.3.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.3.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
2.2.7.2.3.3.4 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy, musí být podrobeny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, ohýbací zkoušce a tepelné zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.5 nebo alternativně zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.6. Pro každou z těchto zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být provedeno stanovení vychovatelnosti nebo test rychlosti objemového úniku daného vzorku pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody specifikované v 2.2.7.2.3.3.7 pro nerozptýlitelnou tuhou látku nebo podle bodu 2.2.7.2.3.3.8 pro zapouzdřenou látku.
2.2.7.2.3.3.5 Závazné zkušební metody jsou:
(a) Pádová zkouška: Vzorek musí padnout na podložku (terč) z výšky 9 m. Podložka musí odpovídat definici v 6.4.14;
(b) Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na plátu olova, podepřeném hladkou tuhou plochou a musí do něj narazit plochou přední stranou tyč z měkké oceli tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm. Olovo o tvrdosti 3,5 - 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce nejvýše 25 mm musí překrývat plochu větší, než činí plocha vzorku. Pro každý náraz musí být použit nový olověný povrch. Tyč musí na vzorek narazit v místě předpokládaného největšího poškození;
(c) Zkouška ohybem se musí provádět pouze pro dlouhé a tenké zdroje, které mají minimální délku 10 cm a současně poměr délky k minimální šířce činí nejméně 10. Vzorek musí být pevně uchycen tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala přes okraj uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm;
(d) Tepelná zkouška: Vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být udržován 10 minut a po té se musí nechat vychladnout.
2.2.7.2.3.3.6 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru nemusí být prověřovány:
(a) zkouškami předepsanými v bodech 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b), za předpokladu, že hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je:
(i) menší než 200 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 4. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 "Radiační ochrana - Uzavřené radioaktivní zářiče - Všeobecné požadavky a klasifikace"; nebo
(ii) menší než 500 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 5. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 "Radiační ochrana - Uzavřené radioaktivní zářiče - Všeobecné požadavky a klasifikace"; a
(b) zkouškou, předepsanou v 2.2.7.2.3.3.5 (d), za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: ISO 2919:1999 "Radiační ochrana - Uzavřené radioaktivní zářiče - Všeobecné požadavky a klasifikace".
2.2.7.2.3.3.7 Pro vzorky obsahující nebo simulující nerozptýlitelnou tuhou látku, musí být stanovení vyluhovatelnosti prováděno následovně:
(a) vzorek musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude při nejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;
(b) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(c) potom musí být stanovena aktivita vody;
(d) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;
(e) následně musí být vzorek ponořen do vody o stejné specifikaci jako v bodě (a) výše a tato voda se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a, tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(f) nakonec musí být stanovena aktivita vody.
2.2.7.2.3.3.8 Pro vzorky obsahující nebo simulující radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, musí být provedeno buď stanovení vychovatelnosti, nebo rychlosti objemového úniku, a to následujícím způsobem:
(a) Vyluhovací zkouška musí sestávat z následujících kroků:
(i) vzorek musí být ponořený do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C;
(ii) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin;
(iii) potom musí být stanovena aktivita vody;
(iv) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90 %;
(v) postup podle bodů (i), (ii) a (iii) musí být opakován.
(b) Alternativní stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat kteroukoliv ze zkoušek, předepsaných v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: "Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992, které jsou přijatelné pro příslušný orgán.
2.2.7.2.3.4 Radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností
2.2.7.2.3.4.1 Konstrukce radioaktivní látky s malou rozptýlitelností podléhá vícestrannému schválení. Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být takové povahy, aby celkové množství této radioaktivní látky v kusu splnilo následující požadavky:
(a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nesmí překročit hodnotu 10 mSv/h;
(b) po provedení testů specifikovaných v 6.4.20.3 a 6.20.4, nesmí aktivita uvolněných aerosolů ve formě plynné nebo tuhých částic překročit, až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 μm, hodnotu
100 A .
2
Pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek; a
(c) po provedení zkoušky podle 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě nesmí nepřekročit
100 A .
2
Při tomto testu musí být vzato v úvahu poškození v důsledku zkoušek uvedených v bodu (b).
2.2.7.2.3.4.2 Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být zkoušena následovně:
Vzorek obsahující nebo simulující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být podroben rozšířené tepelné zkoušce specifikované v 6.4.20.3 a nárazové zkoušce specifikované v 6.4.20.4. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být vzorek podroben vyluhovací zkoušce specifikované v 2.2.7.2.3.1.4. Po každé zkoušce musí být stanoveno, zda jsou naplněny aplikovatelné požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.4.1.
2.2.7.2.3.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.4.1 a 2.2.7.2.3.4.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2.
2.2.7.2.3.5 Štěpná látka
Kusy obsahující štěpné látky musí být klasifikovány podle závazného údaje Tabulky 2.2.7.2.1.1 pro štěpnou látku, ledaže by tento splňoval jednu z podmínek uvedených v (a) až (d) tohoto bodu. V rámci jedné dodávky smí být uplatněna pouze jedna výjimka.
(a) Hmotnostní mez na dodávku je stanovena níže uvedenou rovnicí:
hmotnost uranu 235 (g) hmotnost ostatních štěpných látek (g)
---------------------- + ------------------------------------- < 1
X Y
kde X a Y jsou hmotnostní meze definované v tabulce 2.2.7.2.3.5 za předpokladu, že nejmenší vnější rozměr každé radioaktivní zásilky je nejméně 10 cm a navíc:
(i) každý individuální kus obsahuje nejvýše 15 g štěpné látky, toto hmotnostní omezení se aplikuje na dodávku nebalené látky na jednom voze; nebo
(ii) štěpné látky jsou homogenní vodné roztoky nebo jejich směsi, kde poměr štěpných nuklidů vůči vodíku je menší než 5 % hmotnostních; nebo
(iii) nejvýše 5 g štěpné látky je obsaženo v libovolném desetilitrovém objemu.
Berylium ani deuterium nesmí být přítomné v množstvích překračujících 1 % použitého limitního množství zásilky dle tabulky 2.2.7.2.3.5 vyjma deuteria v přírodní koncentraci vodíku.
(b) uran obohacený maximálně na 1 hmot. % uranu-235 a s celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nepřevyšujícím 1 hmot. % uranu-235 za předpokladu, že štěpná látka je rozložena zcela homogenně v celém objemu. Navíc, je-li uran-235 ve formě kovu, oxidu nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve tvaru mříže;
(c) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2 hmot. % uranu-235, přičemž celkový obsah plutonia a uranu-233 nesmí přesáhnout 0,002 % hmotnosti uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku ku počtu atomů uranu (N/U) musí být 2;
(d) kusy, individuálně, obsahující plutonium o celkové hmotnosti nejvýše 1 kg, přičemž nejvýše 20 % hmotnosti plutonia smí být tvořeno izotopy plutonia-239, plutonia-241 nebo jakoukoliv kombinací těchto radionuklidů.
Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků
na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky
+--------------+------------------------------+------------------------------+
| | Hmotnost štěpné látky (g) | Hmotnost štěpné látky (g) |
| | smíšené s látkami majícími | smíšené s látkami majícími |
| Štěpní látka | průměrnou hustotu vodíkových | průměrnou hustotu vodíkových |
| | atomů nižší nebo rovnou | atomů vyšší než hustota |
| | hustotě vodíkových atomů | vodíkových atomů ve vodě |
| | ve vodě | |
+--------------+------------------------------+------------------------------+
| Uran-235 (X) | 400 | 290 |
+--------------+------------------------------+------------------------------+
| Další štěpné | 250 | 180 |
| látky (Y) | | |
+--------------+------------------------------+------------------------------+
2.2.7.2.4 Klasifikace kusů nebo neobalené látky
Množství radioaktivní látky v kusu nesmí překročit příslušné meze, jak je uvedeno v následujícím.
2.2.7.2.4.1 Klasifikace jako vyjmutý kus
2.2.7.2.4.1.1 Kusy mohou být klasifikovány jako vyjmuté pokud:
(a) Jsou prázdnými obaly, které obsahovaly radioaktivní látku;
(b) Obsahují výrobky nebo přístroje v omezeném množství;
(c) Obsahují výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria; nebo
(d) Obsahují radioaktivní látku v omezeném množství.
2.2.7.2.4.1.2 Kus, který obsahuje radioaktivní látky, může být klasifikován jako vyjmutý kus pokud dávkový příkon na libovolném místě jeho vnějšího povrchu nepřevyšuje 5 μSv/h.
Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy
+-----------------------+---------------------------------+------------------+
| Fyzikální stav obsahu | Přístroj nebo výrobek | Látky - meze |
| (skupenství) +----------------+----------------+ pro radioaktivní |
| | Meze pro | Meze pro | kusy a) |
| | předměty a) | radioaktivní | |
| | | kusy a) | |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| Tuhé látky | | | |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| zvláštní forma | -2 | | -3 |
| | 10 A | A | 10 A |
| | 1 | 1 | 1 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| jiné | -2 | | -3 |
| | 10 A | A | 10 A |
| | 2 | 2 | 2 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| Kapaliny | -3 | -1 | -4 |
| | 10 A | 10 A | 10 A |
| | 2 | 2 | 2 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| Plyny | | | |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| tritium | -2 | -1 | -2 |
| | 2x10 A | 2x10 A | 2x10 A |
| | 2 | 2 | 2 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| zvláštní forma | -3 | -2 | -3 |
| | 10 A | 10 A | 10 A |
| | 1 | 1 | 1 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
| jiné | -3 | -3 | -3 |
| | 10 A | 10 A | 10 A |
| | 2 | 2 | 2 |
+-----------------------+----------------+----------------+------------------+
a) Pro směsi radionuklidů, viz 2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6
2.2.7.2.4.1.3 Radioaktivní látky, které jsou uzavřeny v přístroji nebo obsaženy ve výrobku, nebo tvoří součást těchto předmětů, mohou být klasifikovány jako UN 2911 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY, pokud:
(a) příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného místa vnějšího povrchu nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h; a
(b) každý přístroj nebo výrobek je opatřen nápisem "RADIOAKTIVNÍ" ("RADIOACTIVE") s výjimkou:
(i) hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence;
(ii) spotřebního zboží majícího povolení příslušného úřadu podle 1.7.1.4 (d) nebo nepřesahujícího limity aktivity pro vyjmuté kusy uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou přepravovány v obalovém souboru, který je označen nápisem "Radioaktivní" na vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné po otevření obalu; a
(c) radioaktivní látka je úplně uzavřena neaktivními součástmi (přitom zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látku nelze považovat za přístroj nebo výrobek ve výše uvedeném smyslu); a
(d) platí limity specifikované ve sloupcích 2 a 3 tabulky 2.2.7.2.4.1.2 pro každou jednotlivou položku a každý kus.
2.2.7.2.4.1.4 Radioaktivní látka, jejíž aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikována jako UN 2910 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ, pokud:
(a) kus udrží svůj radioaktivní obsah za podmínek běžné přepravy; a
(b) kus je na vnitřním povrchu obalu opatřen nápisem "RADIOAKTIVNÍ" ("RADIOACTIVE"), takže při jeho otevření je viditelné upozornění na přítomnost radioaktivní látky.
2.2.7.2.4.1.5 Prázdný obal, který obsahoval radioaktivní látky, a jeho aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikován jako UN 2908 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL, pokud
(a) je v bezvadném stavu a je bezpečně uzavřen;
(b) vnější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria je uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného tuhého materiálu;
(c) úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu o ploše větší než 300 cm2 nepřekračuje:
(i) 400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče; a
(ii) 40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a
(d) veškeré bezpečnostní značky, které na něm mohly být umístěny v souladu s 5.2.2.1.11.1, jsou zakryty, znehodnoceny nebo odstraněny.
2.2.7.2.4.1.6 Výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria a výrobky, ve kterých jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, mohou být klasifikovány jako UN 2909 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA za předpokladu, že vnější povrch uranu nebo thoria je uzavřen v neaktivním plášti z kovu nebo jiného tuhého materiálu.
2.2.7.2.4.2 Klasifikace jako látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA)
Radioaktivní látka může být zatříděna jako látka LSA pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle 2.2.7.2.3.1 a 4.1.9.2.
2.2.7.2.4.3 Klasifikace jako povrchově kontaminovaný předmět (SCO)
Radioaktivní látka může být zatříděna jako SCO za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle 2.2.7.2.3.2.2 a 4.1.9.2.
2.2.7.2.4.4 Klasifikace jako kus typu A
Kusy obsahující radioaktivní látky mohou být zatříděny jako kus typu A za předpokladu dodržení následujících podmínek:
Kusy typu A nesmí obsahovat aktivity vyšší než:
(a) hodnotu
A ;
1
pro radioaktivní látku zvláštní formy; nebo
(b) hodnotu
A ;
2
pro všechny ostatní radioaktivní látky.
Pro směsi radionuklidů jejichž identita a příslušné aktivity jsou známy, platí následující podmínka pro radioaktivní látky kusu typu A:
B(i) C(j)
∑ ----- + ∑ ----- + ≤ 1
i A (i) j A (j)
1 2
kde:
B(i) je aktivita radionuklidů i jako radioaktivní látky
zvláštní formy;
A (i) je hodnota A pro radionuklid i;
1 1
C(j) je aktivita radionuklidů j jako radioaktivní látky
jiné než radioaktivní látka zvláštní formy; a
A (j) je hodnota A pro radionuklid j.
2 2
2.2.7.2.4.5 Klasifikace hexafluoridu uranu
Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k položce UN 2977 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ, nebo 2978 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná
2.2.7.2.4.5.1 Kusy obsahující hexafluorid uranu nesmí obsahovat:
(a) hexafluorid uranu o hmotnosti odlišné od hmotnosti stanovené v rozhodnutí o typovém schválení kusu;
(b) hexafluorid uranu o hmotnosti větší než takové, která umožňuje volný objem menší než 5 % v kusu při maximální teplotě kusu, jak je popsáno pro systémy toho zařízení, kde se bude s kusem nakládat; nebo
(c) hexafluorid uranu v jiném než tuhém skupenství nebo za vnitřního tlaku vyššího než je tlak atmosférický při předání k přepravě.
2.2.7.2.4.6 Zatřídění jako kusy typu B(U), typu B(M) nebo typu C
2.2.7.2.4.6.1 Kusy, které nejsou zatříděny podle 2.2.7.2.4 (2.2.7.2.4.1 až 2.2.7.2.4.5) musí být zatříděny v souladu s rozhodnutím o typovém schválení kusu vydaným příslušným orgánem v zemi původu nebo konstrukce vzoru.
2.2.7.2.4.6.2 Kus může být zatříděn jako kus typu B(U) pouze pokud neobsahuje:
(a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
2.2.7.2.4.6.3 Kus může být zatříděn jako kus typu B(M) pouze pokud neobsahuje:
(a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.
2.2.7.2.4.6.4 Kus může být zatříděn jako kus typu C pouze pokud neobsahuje:
(a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ;
(b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo
(c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ;
jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení.