§ 3
(1) Z hlediska zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se vychází z
a) uspořádání zemědělského půdního fondu v území, hydrologických a odtokových poměrů a sítě zemědělských účelových komunikací,
b) řešení pozemkových úprav a vymezení současně zastavěného území obce,
c) kultur (druhu pozemku) zemědělské půdy podle katastru nemovitostí 3) a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek,
d) existence nezemědělské půdy potřebné k zajišťování zemědělské výroby a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže,
e) existence pozemků zemědělské půdy, na nichž jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, např. meliorační a závlahová zařízení.
(2) Podklady podle odstavce 1 jsou údaje tabulkových a grafických částí územně technických podkladů k ochraně zemědělského půdního fondu, údaje o pozemcích podle katastru nemovitostí,3) znázornění bonitovaných půdně ekologických jednotek, do kterých jsou zemědělské pozemky zařazeny, a jejich účelová vyhodnocení do stupňů přednosti v ochraně a tříd ochrany, schválené návrhy pozemkových úprav,4) údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich grafické znázornění a údaje o hydrogeologických regionech.
(3) Údaje z podkladů uvedených v odstavci 2 vyhodnocují zpracovatelé územně plánovací dokumentace v etapě průzkumů a rozborů a znázorňují v samostatném doplňujícím výkresu nebo v souhrnném problémovém výkresu.5) Grafickým podkladem doplňujícího výkresu jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy, které umožňují znázornění vyhodnocovaných údajů. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracovávané územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení a znázornění těchto údajů je podkladem pro zpracování návrhů prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby.
(4) Pořizovatel prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby projedná 6) jejich návrh s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, který bude příslušný k udělení souhlasu s návrhem připravované územně plánovací dokumentace 7) na základě textové, tabulkové a grafické části vyhodnocení údajů z podkladů podle odstavce 3. Ve svém vyjádření orgán ochrany zemědělského půdního fondu označí části území (pozemky), na kterých lze uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na zemědělský půdní fond. Zároveň vymezí, jak je třeba usměrnit budoucí řešení příslušné územně plánovací dokumentace, aby byly co nejméně dotčeny zemědělské pozemky s nejpříznivějšími fyzikálními, biologickými a chemickými vlastnostmi půdy, hydrologické poměry, síť zemědělských účelových komunikací, opatření navržená pozemkovými úpravami, významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, uspořádání zemědělského půdního fondu v území a nevýrobní funkce zemědělské půdy jako složky životního prostředí.
(5) Jde-li o zpracování urbanistické studie nebo územního generelu, provádí zpracovatel vyhodnocení a znázornění údajů z podkladů obdobně podle odstavce 3. 8)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
4) § 8 a 9 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 19 odst. 3 vyhlášky č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 13 odst. 2, § 14 písm. d), § 15 písm. d), § 16, § 17 písm. a) zákona.
8) § 5 odst. 1 zákona.