Čl. 10
(1) Organizace smluvních stran zahrnou do dohod o kooperaci a specializaci výroby ujednání nutná k ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek.
(2) Ujednání podle odst. 1 upraví především všechny otázky, které se týkají existence práv právnických a fyzických osob smluvních států i třetích zemí, jakož i práv, která vzniknou po uzavření takových ujednání.
(3) Pokud se v souvislosti s kooperací a specializací výroby předpokládá jednotné označení výrobků, je třeba se o způsobu označení, jakož i podmínkách jeho používání dohodnout.
(4) Při využití vynálezů, které jsou před předáním organizacím druhého smluvního státu v souvislosti s kooperací a specializací výroby v přejímajícím státě právně chráněny, vyplácí odměnu organizace státu, v němž se jich využívá. V ostatním se přiměřeně použije ustanovení čl. 8. Došlo-li k předání chráněného vynálezu proti zaplacení prodejní ceny nebo licenčního poplatku, pak výplata původcovské odměny ze strany využívající organizace odpadá.