§ 7.
(1) Utrpí-li podnik, který je v chodu, opatřeními podle § 4, odst. 1, písm. i), těžkouhospodářskou škodu, musí mu Svaz poskytnouti přiměřené odškodnění (nikoliv náhradaškody podle pojmu ustanovení všeobecného občanského zákoníka a obchodního zákoníka). Odškodnění může býti poskytnuto též propachtovatelům podniku. O tom, vznikla-li taková škoda, a o výši náhrady, jakož i o jejím rozdělení, rozhodne, nedojde-li k dohodě, ministerstvo zemědělství a lesnictví po slyšení Svazu.
(2) Nárok na odškodnění není:
a) hospodářské újmy, jež vznikají všeobecnými nařízeními podle § 4, odst. 1, písm. i),
b) poškození, jež vznikají tím, že nějakým opatřením došlo k omezení nebo k zastavení podniků, které vznikly bez živnostenského oprávnění anebo bez jiného předepsaného schválení,
c) za poškození, jež vznikají tím, že bylo zakázáno další vedení podniku podle § 6,odst. 2,
d) v tom rozsahu, bylo-li poškození spoluzaviněno nehospodárným nebo nespolehlivým chováním postiženého.
(3) Poskytnuté odškodnění může Svaz se souhlasem ministerstva zemědělství a lesnictvírozvrhnouti zcela nebo zčásti na členy, kteří mají z opatření, o něž jde, prospěch, a to podle míry jejich prospěchu.