IV.
Předpoklady věcného posouzení návrhu
37. Návrh podala skupina 52 poslanců, která je podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu oprávněným navrhovatelem k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu; vůle zákonodárců návrh podpořit byla osvědčena přiloženou podpisovou listinou. Na této listině na řádku č. 6 chybí podpis poslance Davida Pražáka (který by tak byl 53. poslancem), na splnění požadavku minimálního počtu poslanců oprávněných podat příslušný návrh (25) to však nemá vliv.
38. V části, jíž je napadán § 9 nařízení vlády, návrh obsahuje zákonem požadované náležitosti, není nepřípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nejsou dány důvody pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a Ústavní soud je k projednání návrhu příslušný; procesní předpoklady řízení jsou proto splněny.
39. Jinak tomu je v části, jíž se navrhovatelka domáhá zrušení bodu 03.29 strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Oproti tomu, co tvrdí navrhovatelka, totiž strategický plán nelze považovat za jiný právní předpis ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a příslušnost Ústavního soudu k projednání návrhu na jeho zrušení nelze dovodit ani z jiných ustanovení vymezujících pravomoci Ústavního soudu.
40. Aby mohl být určitý akt jiným právním předpisem ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, musí jít o akt vnitrostátní povahy, což zejména znamená, že je přijímán a schvalován (výhradně) českými orgány veřejné moci na základě jejich Ústavou stanovené či předvídané kompetence. Ústavní soud tak např. nemá pravomoc rušit nařízení či směrnice Evropské unie (nebo mezinárodní smlouvy). Napadený strategický plán je vypracován na základě evropského nařízení 2021/2115. V souladu s jeho čl. 118 odst. 1 státy svůj strategický plán předkládají Komisi ke schválení a podle jeho čl. 118 odst. 7 strategický plán nabývá právních účinků až poté, co jej Komise schválí. Nejde tedy o vnitrostátní právní předpis, nýbrž o akt unijní povahy, který je výsledkem spolupráce České republiky a unijních orgánů. Ústavní soud tak nemá pravomoc tento akt zrušit, což ale samo o sobě neznamená, že by se nemohl zabývat ústavností (vnitrostátních) aktů, které na strategický plán navazují či s ním souvisejí, ať už by šlo o "prováděcí" právní předpisy, či třeba akty individuální aplikace práva.