Článek 21
Je-li diplomatický zástupce, konzulární úředník nebo komisionář oprávněn provést důkaz podle článku 15, 16 nebo 17,
a) může provádět všechny důkazy, které nejsou neslučitelné s právem státu, kde se úkon provádí, nebo nejsou v rozporu se souhlasem uděleným na základě shora uvedených článků a za týchž podmínek vyslýchat pod přísahou nebo místopřísežně;
b) každou žádost, aby se zúčastněná osoba dostavila k provedení důkazu nebo aby důkaz podala, je třeba sepsat v jazyce místa, kde má být dokazování provedeno, nebo opatřit překladem do tohoto jazyka s výjimkou případů, kdy se jedná o osobu, která je příslušníkem státu, kde se řízení koná;
c) v předvolání se uvede, že předvolaný může být právně zastoupen a jde-li o stát, který neučinil prohlášení uvedené v článku 18, že není povinen se dostavit ani se účastnit provádění důkazů;
d) dokazování může být provedeno způsobem stanoveným právem, kterého se použije u soudu, u něhož se vede řízení, jestliže tento způsob není zakázán právním řádem státu, kde se úkon provádí;
e) osoba, na niž se důkazní povinnost vztahuje, může se odvolat na oprávnění a zákazy stanovené v článku 11.