§ 7.
(1) Ti, kdož byli zařáděni do trestního pracovního oddílu, mohou mimo pracovní čas bydleti ve vlastním obydlí. Tato výhoda budiž odejmuta tomu, kdo nekoná přesně a svědomitě uložených prací.
(2) Nepoužijí-li osoby, jichž bydliště jest mimo místo pracovní, této výhody, zkrátí se jim doba trestní práce tak, že se dva pracovní dny počítají za tři.
(3) Mimo to počítají se odsouzenému, jenž nepracuje v obvodu onoho sborového soudu, v němž měl své bydliště v čas odsouzení, dny, ve kterých pracovní oddíl nepracuje, za dny pracovní; výhody té nemá, odebral-li se v takový den mimo obvod sborového soudu, kde pracuje.
(4) Kdo se nedostaví bez platné omluvy do práce nebo předčasně ji opustí, bude potrestán správou věznice (ředitelstvím trestnice) vězením v trvání jednoho týdne za každý promeškaný pracovní den nebo část jeho. Mimo to jest povinen o promeškané dny pracovati v trestním oddílu pracovním déle.
(5) Zameškané pracovní dny, jež byly omluveny, musí býti stejným počtem pracovních dnů nahrazeny.