§ 119
Počítání času
(1) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.
(2) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence 17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
(3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.
(4) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek.
(5) Proti rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.
------------------------------------------------------------------
17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.