§ 48
(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany, mají bydliště v Československé socialistické republice a jsou přiděleni nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.
(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.
(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.
(4) Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.
(5) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.