§ 141
Příspěvek v ústavech pro dospělé občany
(1) Příspěvek v ústavech pro dospělé občany postižené tělesně, smyslově nebo mentálně a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních výdajů, připadajících v průměru na jednoho obyvatele. Nejvyšší částku příspěvku, popřípadě příspěvku v odlišné výši podle způsobu ubytování a vybavenosti ústavu, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí se zřetelem na provozní výdaje všech těchto ústavů za kalendářní rok připadající v průměru na jeden ubytovací den. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15 %, nejméně však 120 Kčs měsíčně.
(2) Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).
(3) Pro určení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují
a) částky poskytované osobám, které je obyvatel ústavu povinen vyživovat,
b) odměny za práce konané při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství,
c) odměny za jiné práce, konané se souhlasem vedoucího ústavu a nepřesahující 100 Kčs měsíčně; z vyšších odměn se nezahrnuje polovina čisté odměny převyšující 100 Kčs měsíčně.
(4) Národní výbor nepřihlíží v odůvodněných případech při určení výše příspěvku k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li organizovány ústavem.