§ 126
Příspěvek na výživu
K § 81 odst. 1 a § 172 odst. 1 písm. b) zákona
(1) Dětem, které nemají postačující příjem nebo majetek a o něž není jinak náležitě postaráno, zejména osobami, které k nim mají vyživovací povinnost, poskytují příslušné národní výbory pravidelný příspěvek na výživu až do částky 400 Kčs měsíčně, a je-li dítě starší 10 let, až do částky 500 Kčs měsíčně.
(2) Příspěvek lze poskytovat dítěti až do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky lze příspěvek poskytovat nejdéle do dosažení 26 let věku dítěte, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo
b) nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu povolání anebo je schopno se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.
(3) Má-li dítě, jemuž je poskytován příspěvek, vůči někomu nárok na výživné určené soudním rozhodnutím, předchází tento nárok na stát, a to až do výše poskytnutého příspěvku. Úhradu poskytnutého příspěvku vymáhají příslušné národní výbory; je-li výživné určené soudním rozhodnutím řádně placeno, tato úhrada se nevyžaduje.