§ 3
(1) Peněžní ústav, který není národním podnikem nebo za jehož vklady nepřevzal plné a neodvolatelné ručení stát, země, okres nebo obec, je povinen k zajištění peněz soudního chráněnce, uložených u něho jako vklad, složiti na výzvu soudu u některého z míst uvedených v odstavci 2 ve výši vkladu dluhopisy vnitřního státního dluhu nebo tuzemské cenné papíry postavené jim podle zvláštních právních předpisů na roveň co do ukládání peněz soudních chráněnců.
(2) Cenné papíry lze složiti u poštovních spořitelen, u některého zemského peněžního ústavu nebo u místa, které k tomu určí orgán, jehož revisím je peněžní ústav podroben podle platných předpisů, nebo ministerstvo financí. Cenné papíry takto složené jsou osvobozeny od depositního poplatku.
(3) Peněžní ústav je povinen v neprodlužitelné lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy předložiti soudu osvědčení příslušného revisního orgánu nebo místa, které k tomu určí ministerstvo financí, o splnění této povinnosti.
(4) Hodnota složených cenných papírů se počítá podle jejich úředního záznamu v den, kdy byly složeny, a není-li ho, podle úředního záznamu nejblíže předcházejícího.