§ 1
(1) Znaku červený kříž na bílém poli a slov "červený kříž" nebo "ženevský kříž" chráněných Ženevskými úmluvami z 12. srpna 1949, o ochraně obětí války, ve znění dodatkových protokolů k těmto úmluvám z 8. června 1977 1) (dále jen "Ženevské úmluvy") smí na území České a Slovenské Federativní Republiky v době míru užívat pouze:
a) vojenská zdravotnická služba k označení a na ochranu zdravotnických útvarů a ústavů, personálu a materiálu chráněných Ženevskými úmluvami a ostatními mezinárodními úmluvami upravujícími obdobné věci, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána;
b) Československý červený kříž (§ 3), jeho ústavy a zařízení, při své činnosti v případech uvedených pod písmenem a) a při své jiné činnosti v době míru za podmínek stanovených Ženevskými úmluvami;
c) mezinárodní organizace Červeného kříže a jejich personál;
d) provozovatelé vozidel určených jako ambulance a provozovatelé záchranných stanic výlučně určených k bezplatnému ošetřování raněných nebo nemocných k označení těchto ambulancí a záchranných stanic v době míru, avšak jen s výslovným souhlasem Československého červeného kříže (§ 3).
(2) Pro jiné účely nebo jinými fyzickými nebo právnickými osobami nesmí být znaku a názvu uvedených v odstavci 1 nebo znaku a názvu je napodobujících užíváno.
------------------------------------------------------------------
1) Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli,
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři,
Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci,
Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války a
Závěrečný akt Diplomatické konference (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb. a příloha k částce 40 Sbírky zákonů z roku 1954)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I)
Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II) (Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb.)