§ 1
(1) V právních rozepřích o nároky ze smlouvy uzavřené v době nesvobody přeruší soud na návrh žalované strany řízení v každém jeho období, předloží-li žalovaná strana prohlášení věcně příslušného ministerstva, na Slovensku prohlášení pověřenectva vydané podle směrnic příslušného ministerstva, nebo orgánu, na něhož ministerstvo tuto působnost vyhláškou v Úředním listě přeneslo, že jde o nárok ze smlouvy uzavřené v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami a že důležité důvody (§ 2, odst. 1) vyžadují, aby nárok dočasně nebyl na žalované straně vymáhán.
(2) V exekučním řízení pro nároky uvedené v odstavci 1 odloží soud na návrh povinné strany exekuci, předloží-li povinná strana prohlášení podle odstavce 1.
(3) Návrhu podle odstavce 1 nebo 2 nelze vyhověti, osvědčí-li žalující (vymáhající) strana, že by přerušení řízení (odklad exekuce) ohrozilo výživu její nebo osob, které je povinna živiti podle zákona, anebo že by ohrozilo její drobný podnik, provozovaný zpravidla nejvýše s pěti zaměstnanci.
(4) Zatímní opatření podle exekučního řádu jsou po přerušení řízení (odstavec 1) a po odkladu exekuce (odstavec 2) nepřípustná; rovněž nepřípustná jsou po přerušení řízení zajišťovací opatření podle § 223, odst. 1 a §§ 237 a násl. ex. zák. Dříve povolená taková opatření soud na návrh zruší; toto ustanovení se netýká zápovědi podle § 382, č. 5 ex. ř. anebo opatření podle § 237, písm. d) ex. zák.
(5) Proti rozhodnutím soudu druhé stolice, vydaným ve věcech podle předcházejících odstavců, není přípustný další opravný prostředek.