§ 11.
U zemských ústavů, akciových bank a jejich filiálek, dále u Městské spořitelny Pražské, u České spořitelny a První Moravské spořitelny v Brně (ústavy ty jsou vůbec jmenovány bankou) provede se soupis v místnostech bankovních bankovními úředníky za dozoru státního úředníka, který pak provede okolkování.
Banka oznámí hned počátkem soupisu bankovní úředníky soupisem pověřené soupisovému úřadu ustanovenému pro sídlo banky, v hlavních městech (zemskému) finančnímu ředitelství. Úřad státní zaváže bankovní tyto úředníky přísahou, že věrně a svědomitě provedou soupis jim svěřený, zároveň pak sdělí bance jméno státního úředníka pověřeného dozorem a označením u banky. Změní-li se během soupisu úředníci provádějící soupis, vyznačí se změna ta v rejstříku hlavním před příslušnými dalšími položkami.
Bankovní úředníci sestaví za účelem označení seznam cenných papírů uložených u banky v otevřených individuelních depositech na předepsaných formulářích (specifikacích), a to zvlášť ohledně papírů domácích a rakouských státních, a zvlášť ohledně papírů cizích. Tyto papíry registrují se ve specifikacích dle jednotlivých druhů s udáním počtu kusů a úhrnné nominální ceny. Do hlavního rejstříku přenesou se celková data odděleně ohledně papírů domácích, rakouských státních a cizích, takže 3 řádky hlavního rejstříku znázorňují zpravidla jedno individuelní depot rozepsané ve třech specifikacích.
Deponenti, o nichž je schovacímu místu známo, že jsou příslušníky cizího státu, buďtež pojati ve zvláštní seznam, rovněž i ti, jichž příslušnost bance známa není.
Vlastní cenné papíry banky registrují se týmž způsobem s tím rozdílem, že se ve specifikaci uvede banka sama jako vlastník cenných papírů.
Při kumulativním depotu budiž veden zvlášť osobní a zvlášť věcný rejstřík.
V osobním buďtež uvedeni jednotliví deponenti ve 3 skupinách (příslušníci domácí, cizí a osoby neznámé příslušnosti) s označením obnosu (v nom. ceně podle druhů papírů), kterým súčastněni jsou jednotlivci na společném depotu.
Věcný rejstřík obsahovati musí:
a) všechny papíry, nacházející se efektivně u banky v kumulativním depotu, a to dle jednotlivých druhů odděleně od papírů domácích, rakouských státních i cizích;
b) papíry na účet banky jinde uložené dle jednotlivých druhů s přesným vyznačením nominální ceny, osoby a místa, kde papíry ty leží.
Deponenti mající vedle podílů na kumulativním depotu zároveň depot individuelní (na př. při losech), buďtež uvedeni v obou depotech. Zvláštní seznam dlužno sestaviti i pro event. cenné papíry dosud nevydané (§ 2, lit. b, odst. 2.).
Příslušné tiskopisy pořídí si každý ústav sám a vypočítá také celkový, poplatek.
Ukončení registrování oznámí banka příslušnému úřadu, který vyšle k bance úředníka, pověřeného označením a opatřeného okolkovacím razítkem.
Neshledá-li úředník ten žádných nesrovnalostí (tyto dlužno ihned odstraniti), porovná jednotlivé cenné papíry, které mu banka za tím účelem připraví, se zápisy příslušných rejstříků, okolkuje cenné papíry a kupony, a pod razítko připojí svůj podpis, dále na rejstřících a specifikacích stvrdí jejich správnost, jakož i správnost vypočteného evidenčního poplatku. Detachované kupony se sepíší na zvláštním archu.
Za účelem zkoumání správnosti zápisů rejstříkových má státní úředník právo nahlédnouti v bankovních úředních hodinách do všech deníků a zápisů bankovních, obsahujících data ku přezkoumání tomu potřebná, a to nejen v době označení, nýbrž i dříve po celou dobu sepisování rejstříků. Stejné právo přísluší také zemskému finančnímu ředitelství a finančnímu ministerstvu, které mohou vládním komisařem i jinými úředníky i později přesvědčiti se o správnosti soupisu a označení.
Pokud by během zapisování do rejstříků před početím označení bylo třeba označiti jednotlivé cenné papíry uložené u banky, může se tak státi dřívějším zápisem do příslušných formulářů po dohodě s příslušným státním úřadem, resp. úředníkem pověřeným označením, který cd případu k případu označí příslušné cenné papíry dle zásad svrchu uvedených a stvrdí to v rejstříku, resp. v jeho přílohách svým podpisem a připojením okolkovacího razítka, jakož i data, kdy označení provedl.
Po provedení soupisu a označení, pro něž stanovena je lhůta do konce května 1919, podepíší bankovní úředníci rejstřík a jeho specifikace, které na stvrzenku převezme státní úředník pověřený označením, a odevzdá svému soupisovému úřadu; výši evidenčního poplatku oznámí přípisem příslušné (zemské) finanční pokladně, které banka poplatek ten má zaslati do 8 dnů po ukončení označení.
Pro nesprávné vedení rejstříku neb jiná porušení soupisových předpisů podléhají dotyční úředníci bankovní peněžité pokutě do 2000 K nebo vězení do 3 měsíců, jež nelze změniti na pokutu; banka ručí pak státu za škodu způsobenou jejími úředníky, a pokud by volení funkcionáři neb ustanovení ředitelé zanedbávali své povinnosti dozírací, budou trestáni pokutou do 2000 K neb vězením do 3 měsíců.