§ 7
(1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V).
(2) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součástí zemědělského půdního fondu nebo ke ztížení jeho využití, nutno zejména:
a) chránit zemědělskou půdu především v produkčních zemědělských oblastech a narušovat co nejméně organizaci zemědělského půdního fondu,
b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby,
c) odnímat zemědělské výrobě jen nejnutnější plochu zemědělské půdy, a to i když jde o účelové zemědělské stavby, a zabránit roztříštěné výstavbě,
d) provádět skrývku kulturních vrstev půdy a opatření k jejímu hospodárnému využití,
e) umísťovat výstavbu tak, aby co nejméně narušovala zájmy zemědělské výroby,
f) narušenou zemědělskou půdu rekultivovat,
g) zúrodňovat jiné zemědělské pozemky nebo rekultivovat jinou půdu,
h) při umísťování směrových a liniových staveb (§ 12) co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
ch) po skončení výstavby neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby zemědělská půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.