§ 58.
(1) Úmrtné přísluší vdově. Zanechali-li manželé manželského spolužití, nemá vdova nároku na pohřebné, leč by manželé byli žili odděleně jen pro výchovu dětí, ze zdravotních příčin, z hospodářských a podobných důvodů, jež nespočívají v osobních vztazích.
(2) Nezanechal-li duchovní vdovy k nároku oprávněné, přísluší úmrtné nerozdílnou rukou nejprve manželským potomkům, kteří byli v péči zemřelého, a není-li takových, těm manželským potomkům, kteří hradili z vlastních prostředků útraty pohřbu stavu přiměřeného, nebo - bylo-li o pohřeb jinak postaráno - ošetřovateli zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí.
(3) Ustanovení 2. odstavce platí obdobně ve prospěch zákonitých dědiců po svobodném aneb ovdovělém bezdětném duchovním.
(4) Ve všech jiných případech může býti úmrtné zcela nebo z části povoleno osobám, které prokáží, že hradily z vlastních prostředků náklady na pohřeb aneb ošetřovaly zemřelého duchovního v jeho poslední nemoci před smrtí.