§ 50.
(1) Nezaopatřeným dětem úplně osiřelým (jichž oba rodiče zemřeli) anebo jim na roveň postaveným přísluší a v případech § 48, odst. 3. může se povoliti na dobu uvedenou v témže paragrafu sirotčí pense v celkové částce jedné poloviny normální vdovské pense, kterou jejich matka nebo nevlastní matka měla, případně na kterou by byla měla nárok.
(2) Převyšoval-li by však úhrn normálních příspěvků na výchovu, který by byl podle § 48 náležel matce, pensi sirotčí, poukáže se tato přebývající částka jako přídavek k pensi sirotčí podle hlav a to tím způsobem, že kdykoli některé dítě pozbude práva k pensi, srazí se částka příspěvku na výchovu, který na toto dítě připadá, a to potud, až ona přebývající částka zmizí úplně a zbude toliko pense sirotčí úplným obnosem.
(3) Pense sirotčí i přídavky nesmí býti nikdy větší, než pense vdovská podle § 43 nebo § 44.
(4) Na děti naznačené v čl. I., § 8, odst. 2. zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. se ustanovení tohoto paragrafu nevztahuje. Jsou-li tu vedle těchto dětí děti manželské, mající právo na sirotčí pensi, nesmějí příspěvky na výchovu prvních se sirotčích pensí a přídavky druhých přesahovati hranici uvedenou v předešlém odstavci.
(5) Mají-li nebo získají-li děti zmíněné v čl. I., § 8, odst. 2. zákona č. 2/1920 Sb. z. a n. ještě jiný nárok na příspěvek na výchovu nebo sirotčí pensi z pokladny státní nebo z jiných prostředků veřejných (§ 18), započte se tento požitek do příspěvku na výchovu, jenž dítěti náleží podle tohoto nařízení.