§ 180.
(1) Kongruální doplňky katolických duchovních ustanovených na přivtělených (inkorporovaných) místech veřejné duchovní správy platí příslušná korporace (klášter, kapitula nebo obročí, kapitulní obročí), pokud představený příslušné korporace neb obročník (poživatel obročí) neprokáže, že tato korporace neb toto obročí nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jich stavu (§ 2).
(2) Kongruální doplňky duchovních řeckovýchodní (pravoslavné) církve ustanovených na klášterních farách a klášterníků, kteří jsou výjimečně při světských obročích zaměstnáni, platí příslušná korporace, pokud její představený neprokáže, že tato korporace nemůže duchovním, činným při správě duchovní, skutečně a trvale poskytovati nejnižší příjem přiměřený jejich stavu (§ 2).
(3) K tomu konci (odst. 1. a 2.) buďte před počátkem každého lustra ve lhůtě, stanovené v § 82 pro předložení přiznávek (fassí), přiznány přehledně za poslední tři léta veškeré skutečné příjmy korporace neb obročí, jakož i nutné skutečné výdaje na nich váznoucí. Kromě toho u korporací budiž za týž čas vykázán stav osob.
(4) V přiznávce výdajů (odst. 3.), pokud jde o vydržování osob, může korporace uvésti pouze ty částky, které politický úřad II. stolice, vyslechnuv biskupský ordinariát (konsistoř) a šetře při tom místních poměrů, stanoví jakožto nejnižší míru příjmu stavu přiměřeného pro osoby, které nejsou činny ve veřejné duchovní správě.