§ 159.
(1) Příspěvky na diecésní sirotčí, pensijní a jiné fondy (§ 157, č. 1.), lze započísti do výdajů pouze tehdy, neslouží-li k nabytí nároků na odpočivné a zaopatřovací platy duchovního a pozůstalých po něm vedle nároků na odpočivné a zaopatřovací platy podle zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.
(2) Pokud lze tyto příspěvky započísti, lze je započísti do výdajů pouze tou částkou, jakou byly započteny v poslední upravené přiznávce z roku 1896, pokud se týče 1898, leč by bylo prokázáno, že po tomto roce ministerstvo podle § 14 zák. č. XIV/1898 projevilo souhlas s tím, aby příjmy spojené s místem oznámeným k doplňku kongruálních platů byly sníženy o zvýšené příspěvky ve prospěch fondů naznačených v odst. 1.
(3) Příspěvky naznačené v odst. 2. lze ve výměře tam uvedené započísti do výdajů v přiznávce pouze pod tou podmínkou, že fondy, pro něž tyto příspěvky jsou určeny, předloží nejpozději do 6 měsíců po vydání tohoto nařízení platné stanovy ministerstvu školství a národní osvěty a že mimo to každoročně témuž ministerstvu výkazem počtu zaopatřovaných (podporovaných) osob svým rozpočtem a účetní závěrkou prokáží, že příspěvků použijí, pokud se týče použily pouze k účelům naznačeným ve stanovách. Tyto rozpočty buďtež předkládány před počátkem rozpočtového roku, účetní závěrky pak nejpozději do 3 měsíců po uplynutí roku, jehož se týkají.
(4) Zmenší-li se časem počet duchovních a jich pozůstalých beroucích posud odpočivné a zaopatřovací platy z těchže fondů, lze pro příští lustra do výdajů v přiznávce započísti pouze příspěvky poměrně snížené, jejichž výši určí ministerstvo školství a národní osvěty podle počtu zaopatřovacích (podporovaných) osob, podle stavu příslušných fondů a podle výše odpočivných a zaopatřovacích platů placených před vydáním zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.