§ 152.
(1) Duchovním, ustanoveným při duchovní správě (§ 4), která na počátku lustra měla podle posledního úředního sčítání lidu více než 12.000 příslušníků dotyčného vyznání, započítávají se dávky uvedené v § 151 průměrem skutečného výnosu posledních tří let lustru předcházejících, který se zajišťuje přiznáním percipientovým.
(2) Správnost přiznávky zjišťuje politický úřad I. stolice.
(3) Nemá-li tento úřad pochybností o správnosti přiznávky, pokud jde o výnos těchto dávek, nebo přizná-li duchovní výnos těchto dávek v takové výši, že se rovná částce 1 Kč za každého příslušníka dotyčného vyznání podle posledního úředního sčítání lidu, potvrdí přiznávku, pokud se týká tohoto příjmu.
(4) Má-li však pochybnosti o tom, zda výnos z těchto dávek byl správně přiznán, přezkoumá přiznávku vhodným způsobem, maje při tom zření k místním, hospodářským a sociálním poměrům a vyžádav si posudek příslušného nadřízeného církevního úřadu. Při tomto šetření přicházejí v úvahu pouze dávky placené za vlastní úřední výkon duchovní, nikoli však náhrada za propůjčení vyžádané výzdoby, odměna za objednané hudební a pěvecké výkony a příplatky za vyžádané cesty. Výsledek šetření budiž sdělen duchovnímu, aby k němu mohl protokolárně nebo písemným vyjádřením zaujmouti stanovisko.