Článek 7
Ochrana svědků nebo znalců
1. Jestliže je v řízení před justičním orgánem jedné smluvní strany potřebná osobní účast svědka nebo znalce, který má bydliště na území druhé smluvní strany, příslušný justiční orgán se prostřednictvím svého ústředního orgánu obrátí na ústřední orgán druhé smluvní strany a požádá o doručení předvolání.
2. Předvolání nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se svědka nebo znalce k justičnímu orgánu.
3. Svědek nebo znalec, který se bez ohledu na své občanství dobrovolně dostaví k justičnímu orgánu, nesmí být na území této smluvní strany stíhán podle trestních ani správních předpisů, ani vzat do vazby, nesmí se na něm vykonat trest uložený soudem za trestný čin spáchaný před překročením hranice.
4. Této ochrany však svědek nebo znalec pozbyde, jestliže neopustí území té smluvní strany, na němž se nachází za podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, do 15 dnů poté, kdy mu justiční orgán, který projednával občanskou věc, sdělí, že jeho přítomnosti již není třeba. Do této doby se však nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území smluvní strany, kde se zdržoval na základě předvolání, z důvodů nezávislých na jeho osobě.