§ 8.
(1) Podle předpisů o výkonu trestu státního vězení, avšak bez uložených zostření, buďtež vykonávány tyto tresty uložené před účinností tohoto zákona:
a) tresty státního vězení,
b) tresty na svobodě, které byly vykonávány podle dosud platných předpisů o výkonu trestu na politických provinilcích.
(2) Přesahuje-li v jiných případech, než které jsou uvedeny v odst. 1., trest na svobodě uložený před účinností tohoto zákona nebo jeho zbytek tři měsíce, rozhodne soud, který vynesl rozsudek v první stolici, řídě se ustanoveními §§ 1 a 2, na žádost odsouzeného neb osoby oprávněné podávati v jeho prospěch opravné prostředky, má-li býti trest zcela nebo z části vykonán podle předpisů o výkonu trestu státního vězení.
(3) Na žádost odsouzeného rozhodne soud, který vynesl rozsudek v první stolici, řídě se ustanoveními §§ 1, 2 a 4, odst. 3., zdali pominula nezpůsobilost k nabytí neb opětnému nabytí práv a oprávnění tam uvedených, která nastala při odsouzení pro trestný čin, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v § 1, odst. 1., podle rozsudku vyneseného před účinností tohoto zákona. Jsou-li však ustanovení § 6, odst. 2. zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 131 ř. z., kterým se mění některá ustanovení trestního zákona a jiná nařízení s ním spojená, o tom, kdy pomíjí nezpůsobilost nabyti určitých předností a práv, odsouzenému příznivější, sluší užiti jich.
(4) Výhody, které se při zahlazení odsouzení podle zákona ze dne 14. června 1928, č. 111 Sb. z. a n., přiznávají pro odsouzení jen za trestný čin spáchaný výlučně z politické pohnutky, nejsou tímto zákonem, pokud jde o rozsudky vynesené před jeho účinností, dotčeny.
(5) Na usnesení soudu podle odst. 2. a 3. lze si stěžovati do tří dnů. O stížnosti rozhodne s konečnou platností soud vyšší stolice.