Čl. 2
Státní všeobecná jazyková zkouška
(1) Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního oboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs na jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4 000 lexikálních jednotek.
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut,
b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1 000 slov,
c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d) základní znalosti z reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií ČSSR,
e) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených pod písmeny b) a e) může kandidát používat slovník.
(3) V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a) schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života,
b) dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 30 minut.