§ 5
(1) Pro zvýšení základního platu se s omezením stanoveným v § 6 započte doba
a) ztrávená v pracovním poměru dosavadních profesorů a učitelů náboženství (definitivních, čekatelů a výpomocných),
b) vojenské služby v československé branné moci, pokud nebyla prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,
c) služby v československých legiích nebo strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) podle zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčení míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
(2) Státní úřad pro věci církevní může pro zvýšení základního platu započísti také dobu nezaviněné nezaměstnanosti nebo dobu, po kterou byla učiteli práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci.
(3) Státní úřad pro věci církevní může ve zvláště odůvodněných případech povoliti i započtení jiné doby.
(4) Totéž období může býti započteno pro zvýšení základního platu jen z jednoho důvodu; při více důvodech se provede započtení způsobem pro učitele nejvýhodnějším.