Čl. IV
zákona č. 286/2021 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, dokončí se exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jiného zaměstnance než exekutorského kandidáta nebo exekutorského koncipienta, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze podle § 7a odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, exekutorovi vytknout.
3. Výběrové řízení do exekutorského úřadu, který byl uvolněn nebo nebyl obsazen z jiného důvodu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo výběrové řízení vyhlášené v případě, že Komoře bylo oznámeno zvýšení počtu exekutorských úřadů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 120/2001 Sb., účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li na návrh Komory podle § 10 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jmenován exekutor, postupuje se podle § 10 odst. 2 až 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Došlo-li k uvolnění exekutorského úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, doba od uvolnění exekutorského úřadu do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona se do lhůty podle § 15 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nezapočítává.
5. Ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zápočet překážek v práci na straně exekutorského koncipienta nebo jeho omluvené nepřítomnosti v práci, k nimž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Ustanovení § 265a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na plnění vymožené v exekuci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 29, § 33 odst. 4 a 5, § 34 odst. 3, 4 a 7, § 35a, § 35b odst. 1 písm. c), d) a k), § 35b odst. 2, § 39 odst. 3 a 4, § 43 odst. 1, § 43a odst. 1 a 2, § 44c, § 46 odst. 2, 4 až 6 a 8, § 47 odst. 1, § 48 odst. 2, § 49 odst. 2 až 5, § 53, § 65a, § 66 odst. 6 a 10, § 70 odst. 4, § 73a odst. 8, § 87 odst. 1 a 2, § 88 odst. 3 písm. h), § 94 odst. 6 a § 125 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na zálohy na náklady exekuce a jistoty zaplacené exekutorovi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 46 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 44b odst. 1, 2 a 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepostupoval-li oprávněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 15 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povinný předvolán a vyzván k prohlášení o majetku povinného, použije se v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona § 50 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Na řízení o návrhu na odklad podaném v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 54 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Nestanoví-li se dále jinak, v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona začne běžet lhůta podle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla vyznačena doložka provedení exekuce, se do lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a exekucí nebyla postižena nemovitá věc; § 55 odst. 12 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. V řízení podle věty druhé lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplyne dříve než uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely postupu podle § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyznačením doložky provedení exekuce rozumí též nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce.
12. V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, se použijí § 49 odst. 1 písm. a), § 87 odst. 3 a § 89 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. V řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl povinnému zaslán první exekuční příkaz, se použije § 88 odst. 1 až 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. V exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 279 odst. 2 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byl vydán exekuční příkaz k přikázání pohledávky z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se exekuce na tyto příjmy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provádí podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako exekuce srážkami z kompenzace nebo mzdových nároků podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Účinky vydaného exekučního příkazu zůstávají zachovány.
16. Na úschovy, které exekutor přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 75 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
17. Na rozhodování o odvolání proti rozhodnutím Komory vydaným ve správním řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. V exekučních řízeních vedených podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve kterých usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci nebo ve kterých nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona před více než 3 lety přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem byla ke dni nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo dni, ke kterému nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pohledávka oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a ve kterých v posledních třech letech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo nic vymoženo, exekutor do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyzve oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, kterou oprávněný složí ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Složí-li oprávněný zálohu na náklady exekuce podle věty první, soud po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost bez návrhu a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost podaný před složením zálohy na náklady exekuce podle věty první, o kterém do složení zálohy na náklady exekuce podle věty první nebylo rozhodnuto, nebo podaný po dobu 3 let od složení zálohy na náklady exekuce podle věty první zamítne. Pro účely ustanovení bodů 18 až 24 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.
19. Výzva ke složení zálohy se nezašle a exekutor exekuci nezastaví, probíhá-li proti povinnému insolvenční řízení nebo pokud jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.
20. Skončí-li insolvenční řízení podle bodu 19 jinak než osvobozením dlužníka od placení neuspokojených pohledávek, postupuje exekutor podle bodu 18. Lhůta tří měsíců podle bodu 18 věty první běží od skončení insolvenčního řízení.
21. Oprávněnému za exekuci zastavenou podle bodu 18 a 20 náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada je poskytována formou slevy na dani z příjmů. Při zastavení exekuce podle bodu 18 a 20 nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.
22. Za úkony spojené se zastavením exekuce podle bodů 18 až 21 náleží exekutorovi paušální náhrada nákladů ve výši 30 % paušálních hotových výdajů podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., hrazená státem. Je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k náhradě nákladů podle věty první částka odpovídající této dani, kterou je exekutor povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tuto náhradu vyplatí exekutorovi stát prostřednictvím exekučního soudu. O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Další náklady exekuce není možné povinnému uložit.
23. Zastavil-li exekutor více exekucí proti témuž povinnému, náleží mu náhrada podle bodu 22 nejvýše za 5 exekucí.
24. Je-li exekuce zastavena podle bodu 18 nebo 20 věty druhé, nelze pro pohledávku, která byla předmětem zastavené exekuce po skončení řízení podle tohoto zákona podat exekuční návrh a nemůže být uplatněna před soudem ani jiným orgánem. Závazek, z něhož měl oprávněný vůči povinnému pohledávku vymáhanou v zastavené exekuci, zaniká ke dni právní moci usnesení o zastavení exekuce v rozsahu, v jakém byla oprávněnému přiznána náhrada podle bodu 21.
25.
(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je
a) Česká republika,
b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) regionální rada regionu soudržnosti,
h) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k) státní podnik nebo národní podnik,
l) zdravotní pojišťovna,
m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen "veřejnoprávní oprávnění")
exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví, pokud
1. uhradí povinný do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, nebo
2. byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob.
Nebyla-li exekuce ještě nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva, má se za to, že celá jistina byla vymožena a postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují přiměřeně i na pohledávky veřejnoprávních oprávněných, kteří jsou dalšími oprávněnými, zástavními věřiteli nebo přihlášenými věřiteli v exekučním řízení.
(2) Částka 750 Kč se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje.
(3) Po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění, se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění, povinnému. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení.
(4) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se ustanovení odstavce 1 na každou jistinu vymáhanou v exekučním řízení zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých jistin vymáhaných v exekučním řízení zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuce rozhodne exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly.
(5) Osvobození podle odstavců 3 a 4 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu.
(6) Proti rozhodnutí, jímž exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavce 3 anebo 4, se může odvolat pouze oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému.
(7) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.
------------------------------------------------------------------