Článek 19
Vyměření dávek
(1) Jestliže podle právních předpisů jednoho smluvního státu vznikne nárok na dávku i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, kompetentní instituce tohoto smluvního státu stanoví výši dávky výhradně na základě doby pojištění, k níž se přihlíží podle těchto právních předpisů. Instituce České republiky stanoví výši dávky rovněž podle pravidel výpočtu stanovených v odstavci 2 tohoto článku.
(2) Jestliže podle právních předpisů jednoho smluvního státu vznikne nárok na dávku pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, případně i třetího státu ve smyslu článku 17 této smlouvy, kompetentní instituce tohoto smluvního státu stanoví dávku tak, že:
1. nejdříve stanoví teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle právních předpisů, které provádí, a to maximálně do výše plné dávky, a poté
2. na základě takto vypočtené teoretické výše stanoví skutečnou dávku podle poměru doby pojištění získané výhradně na základě jeho právních předpisů k celkové době pojištění.
(3) Pro stanovení výpočtového základu pro dávku vezme kompetentní instituce v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů, které provádí.
Instituce České republiky bude tento příjem - indexovaný a zprůměrovaný - považovat za dosažený v dobách pojištění získaných ve druhém smluvním státě nebo ve třetím státě, k nimž přihlíží při stanovení teoretické výše dávky.
(4) Od instituce České republiky bude mít oprávněná osoba nárok na vyšší z dávek vypočtených podle odstavců 1 a 2 tohoto článku.