§ 12
Stanovení výhřevnosti a emisních faktorů pro paliva, technologicky specifických oxidačních faktorů, emisních faktorů pro jiné než spalovací procesy a údajů o složení a podílu biomasy
(1) Při procedurách aplikovaných na
a) vzorkování paliva a na určení jeho výhřevnosti, stanovení obsahu uhlíku a emisního faktoru, zejména vzorkovací frekvence, vzorkovací procedury, stanovení spalného tepla a výhřevnosti nebo obsahu uhlíku pro různé typy paliv,
b) vzorkování paliva a na určení jeho technologicky specifických oxidačních faktorů, zejména na stanovení obsahu uhlíku v sazích, popelu a odpadech,
c) vzorkování a na stanovení složení příslušného materiálu nebo proces odvození emisního faktoru,
d) vzorkování paliva a na stanovení podílu biomasy v něm se použijí příslušné CEN normy. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Pokud neexistují žádné použitelné normy, postupy mohou být prováděny podle návrhů těchto norem nebo podle metodických pokynů přijatých provozovateli zařízení v dohodě s ministerstvem. Odebraný vzorek pro danou vsázku musí být dostatečně reprezentativní.
(2) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se přednostně použije laboratoř akreditovaná podle normy EN ISO/IEC 17025 s výjimkou případu, kdy provozovatel zařízení ministerstvu doloží, že laboratoř splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v normě EN ISO/IEC 17025. Příslušné laboratoře a související analytické postupy musí být uvedeny v plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů pro dané zařízení.
(3) Je nutné dodržovat všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování a vyloučit odvozené oxidační faktory, stanovené složení, emisní faktor, stanovený obsah uhlíku, výhřevnosti, emisní faktory a vsázky biomasy, které nejsou dostatečně reprezentativní a jsou zatíženy systematickou chybou.
(4) Stanovené emisní a oxidační faktory se použijí jen pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení složení, emisního faktoru, oxidačního faktoru a stanovení podílu biomasy včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě.
(5) Podíl biomasy v palivu se stanoví například metodou manuálního roztřídění složek směsných materiálů, diferenční metodou stanovující výhřevnost binárních směsí a jejich čisté složky nebo isotopickými metodami založenými na analýze uhlíku 14. Není-li stanovení podílu biomasy ve směsném palivu technicky proveditelné nebo je zatíženo neúměrnými náklady, uvažuje se v takových případech podíl biomasy jako nulový.