§ 7
(1) Byl-li pracovní poměr před nastoupením dovolené předčasně zrušen zaměstnancem bez důležitého důvodu nebo zaměstnavatelem z důležitého důvodu zaviněného zaměstnancem, ztrácí zaměstnanec nárok na dovolenou a částky vyznačené v lístku nebo ve mzdovém záznamu propadají. Zaměstnavatel v takovém případě nevydá zaměstnanci lístek a propadlých částek použije podle odstavce 4.
(2) Byl-li pracovní poměr po vyčerpání dovolené, avšak před uplynutím kalendářního roku, předčasně zrušen zaměstnancem bez důležitého důvodu nebo zaměstnavatelem z důležitého důvodu zaviněného zaměstnancem, je zaměstnavatel povinen od zaměstnance požadovati peněžitou náhradu za dovolenou, po případě za její část, kterou před zrušením pracovního poměru vyčerpal. Zaměstnavatel jest oprávněn sraziti příslušnou částku při poslední výplatě zaměstnancových požitků.
(3) Za dny, které zaměstnanec během kalendářního roku zamešká bez důležité příčiny (§ 4 odst. 2 a 4 zákona), je zaměstnavatel povinen požadovati od zaměstnance dvojnásobek částky připadající z požitků po dobu dovolené na každý takto zameškaný den. Rovněž v tomto případě je zaměstnavatel oprávněn sraziti příslušnou částku při poslední výplatě zaměstnancových požitků.
(4) Částky, které zaměstnanci propadly nebo byly od něho vybrány zpět v důsledku ztráty jeho nároku na dovolenou nebo její část, jakož i částky, které byly od zaměstnance vybrány za dny, které během kalendářního roku zameškal bez důležité příčiny, odvede zaměstnavatel podnikovému fondu pracujících a v závodech, v nichž během roku 1952 nedojde k zřízení tohoto fondu, jednotné odborové organisaci.