§ 3
(1) Doba, která je podle zákona rozhodná pro prodloužení výměry dovolené, se počítá tak, že se za rok trvání pracovního poměru považuje každý kalendářní rok, v němž zaměstnanec byl v pracovním poměru ve stavebnictví nebo v některém z oborů se stavebnictvím souvisících aspoň 26 týdnů. Trval-li pracovní poměr v některých kalendářních letech kratší dobu, sčítají se za tato léta celé týdny, v nichž zaměstnanec byl v pracovním poměru ve stavebnictví nebo v některém z oborů se stavebnictvím souvisících, a součet se dělí 26. Výsledek udává počet let rozhodných pro výměru dovolené. K počtu týdnů, o které součet všech týdnů přesahuje číslo dělitelné 26, se nepřihlíží. Doba trvání pracovních poměrů v jiném oboru nebo jiné skupině povolání, pokud je podle zákona započitatelná do doby rozhodné pro prodloužení dovolené, počítá se svou skutečnou délkou.
(2) Pokud délka dovolené závisí na zaměstnancově věku nebo na trvání jeho pracovního poměru, rozhoduje stav ke dni 1. ledna roku, v němž zaměstnanec dovolenou nastupuje.