Článek 9
(1) O trestních rozsudcích a nálezech platí, mimo předpisy v předcházejícím oddílu obsažené, ještě předpisy tohoto oddílu.
(2) Od počátku nicotné jsou trestní rozsudky soudní a trestní nálezy správní, které byly vydány v době nesvobody, jimiž byl někdo uznán vinným a odsouzen pro skutek, který není trestný podle československého práva. Soud (úřad), řídě se obdobně předpisy o obnově řízení, vyslovuje nicotnost usnesením. Ustanovení tohoto odstavce platí, pokud jde o trestní nálezy správní, toliko v případech, kdy trestní čin byl spáchán převážně z toho důvodu, aby jím pachatel přispěl k osvobození Československé republiky nebo aby jím pomohl osobám, které samy nebo jejichž osoby blízké byly persekvovány z důvodů národních, rasových nebo politických nebo kterým taková persekuce hrozila.
(3) Byl-li někdo v téže době uznán vinným skutkem, který jest trestný podle československého práva, byl-li však odsouzen k přísnějšímu trestu, než ukládá československé právo, jest výrok o trestu z moci úřední nebo k návrhu změnit tak, aby odpovídal československému právu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro trestní nálezy správní.
(4) Spáchal-li okupant nebo osoba s ním spolupracující v téže době čin, který jest trestný podle československého práva, a byl-li zproštěn obžaloby pro tento skutek, nebo byl-li mu uložen trest nižší než ukládá československé právo, jest rozsudek k návrhu veřejného žalobce zrušiti a provésti nové trestní řízení.