§ 4
Příslušnost k právu hospodaření s národním majetkem
(1) Právo hospodaření s věcmi, které jsou součástí národního majetku (dále jen "národní majetek"), přísluší té organizaci, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem stanoveno jinak. 13) Užívá-li národní majetek k plnění svých úkolů několik organizací, přísluší právo hospodaření té organizaci, která užívá v poměru k ostatním jeho největší část, pokud se nedohodnou, že budou mít k tomuto národnímu majetku právo společného hospodaření. 14) Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňování pochybností o tom, která organizace má vykonávat právo hospodaření s určitým národním majetkem, se mohou ze závažných důvodů, zejména hospodářských, od tohoto ustanovení odchýlit.
(2) Národní výbory, popřípadě organizace jimi řízené nebo spravované, mají právo hospodaření s nemovitým národním majetkem, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou také mít právo hospodaření s budovami, které nejsou obytnými domy a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také několika organizacemi užívány.
------------------------------------------------------------------
13) Např. § 3 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb., § 32 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), § 11 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, § 8-10, § 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
14) § 64 odst. 3 hospodářského zákoníku.