ČÁST III
Právní závaznost kolektivních smluv
17. Návrh oborové kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen oborovou konferencí ROH, návrh kolektivní smlouvy organizace nebo závodní kolektivní smlouvy členskou schůzí (konferencí) organizace Revolučního odborového hnutí, jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.
18. Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.
19. Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena a končí uplynutím tohoto období.
20. Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.
21. Nároky vyplývající z kolektivních smluv pro jednotlivé pracovníky se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.
22. Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá jejich odstranění.
Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodných opatření, jako například odnětí či krácení prémií, odměn, podílů, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.
Za plnění závazků přijatých odborovými orgány odpovídají tyto orgány podle stanov Revolučního odborového hnutí.
23. Generální ředitel VHJ, vedoucí organizace, závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí a další pracovníci uvedení v kolektivní smlouvě plní povinnosti vyplývající pro ně z této smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něj důsledky. Při hodnocení pracovních výsledků jednotlivých vedoucích pracovníků a při hmotném oceňování jejich práce se přihlíží též k tomu, jak plní závazky kolektivní smlouvy, za které jsou odpovědni.
24. Spory, které vzniknou mezi příslušným odborovým orgánem a vedením VHJ, vedením organizace nebo závodu a týkající se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší hospodářský orgán, nadřízený VHJ nebo organizaci v dohodě s vyšším orgánem odborového svazu.
25. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizací a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.
26. Při kontrole plnění kolektivní smlouvy je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nesplnění závazků.