Článek 18
1. Členové konzulárního úřadu mohou být vyzváni, aby podali svědectví v soudním nebo správním řízení. Jestliže konzulární úředník odmítne podat svědectví, nesmí být vůči němu použito žádné donucovací opatření. Zaměstnanci konzulárního úřadu nemohou odmítnout podat svědectví, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.
2. Příslušná ustanovení odstavce 1 týkající se konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců se rovněž vztahují na jejich rodinné příslušníky.
3. Členové konzulárního úřadu mohou odmítnout podat svědectví, pokud jde o výkon jejich úředních funkcí, a mohou odmítnout předložit úřední dokumenty a úřední korespondenci. Rovněž mohou odmítnout podat svědectví jako znalci práva vysílajícího státu, jeho výkladu a použití.
4. Orgány přijímajícího státu, které požadují svědectví od konzulárních úředníků nebo od konzulárních zaměstnanců, budou postupovat tak, aby se nevměšovaly do výkonu funkcí konzulárního úřadu a tento výkon nenarušovaly. Pokud je to možné, mohou přijmout svědectví na konzulárním úřadě nebo v obydlí konzulárního úředníka nebo zaměstnance nebo je mohou přijmout v písemné formě.