§ 9
Jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel
(1) V provozu se smí používat jen takových druhů vozidel, který odpovídá povaze přepravy. Jestliže nákladní nebo speciální automobil, autobus nebo traktor, přívěs nebo návěs se používá k takovým přepravám, že vozidla nebo jeho speciální zařízení nemůže být účelně a plně využito a jestliže držitel vozidla neprokáže, že je k zajištění svých výrobních úkolů nezbytně potřebuje, je povinen převést se souhlasem okresního národního výboru vozidlo na jinou socialistickou organizaci, která ho lépe využije. Tento souhlas okresní národní výbor zpravidla udělí, půjde-li o převod vozidel, podléhajících témuž ústřednímu úřadu. Neučiní-li tak držitel vozidla, uloží mu po předchozím upozornění nadřízeného orgánu příslušný okresní národní výbor, aby vozidlo převedl a to i případně na držitele z jiného hospodářského odvětví. Toto rozhodnutí může být vydáno jen tehdy, je-li zajištěno uspokojení přepravních potřeb držitele vozidla. Přesuny vozidel na dobu delší jednoho měsíce jsou držitelé povinni hlásit okresnímu národnímu výboru. Tím nejsou dotčeny povinnosti, uložené držitelům vozidel při změně stanoviště vozidla.*)
(2) Převod autobusů s obsaditelností vyšší než 40 osob mezi hospodářskými a rozpočtovými organizacemi, jakož i převod ze strany hospodářských a rozpočtových organizací na organizace dobrovolné lze provést jen po předchozím souhlasu okresního národního výboru, příslušného podle stanoviště převáděného vozidla. Tohoto souhlasu není třeba při převodu mezi organizacemi podléhajícími témuž ústřednímu orgánu.
(3) Ministerstvo dopravy a spojů může po dohodě s krajskými národními výbory a zúčastněnými ústředními úřady zvláštními opatřeními vyhlásit účelné soustřeďování vozidel vybraných typů v oblastech jednotlivých krajských národních výborů.
(4) Používání náhradních paliv (tekutého plynu, metanu a zemního plynu) se dále nerozšiřuje. Držitelé vozidel mohou náhradní paliva používat jen v rozsahu vydaných oprávnění (povolení) bez možností převodu tohoto oprávnění na jiné držitele, nebo jiná vozidla.
(5) Ministerstvo dopravy a spojů může v dohodě s příslušnými ústředními úřady a krajskými národními výbory učinit jiná opatření k zajištění hospodárnosti provozu vozidel, zejména může stanovit
a) množství náhradních dílů automobilových součástí a dílců, jejichž spotřebu je možno se zřetelem k podmínkám provozu a ke konstrukci vozidel pokládat pro stanovené výkony vozidel za hospodárnou a která proto nesmí být překročena,
b) množství náhradních automobilových součástí a dílců, které mohou držitelé vozidel se zřetelem k spotřebě podle písmene a) mít pro svá vozidla na skladě,
c) povinné vybavení vozidel, zvyšující hospodárnost jejich provozu, zejména hospodárnou spotřebu pohonných hmot a pneumatik (např. teploměry, termostaty, olejové čističe, vypouštěcí šrouby s magnetem, zařízení pro udržování teploty motoru, vířivé vložky, clony chladičů apod.),
d) omezení užívat zvláštních zařízení k úspoře pohonných hmot jen na zařízení jím povolená.
------------------------------------------------------------------
*) § 86 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.