Článek 14.
Obě smluvní strany přiznávají si vzájemně právo jmen ováti konsulární zástupce ve všech přístavech, městech a místech druhé strany, kam konsulární zástupcové každé jiné země jsou připouštěni.
Konsulární zástupcové obou smluvních stran, jakmile obdrží exequatur od vlády země, v níž mají své sídlo, budou požívati s podmínkou vzájemnosti na území druhé strany všech výhrad, práv, svobod, poct a výsad a téže pravomoci, jež jsou nebo budou přiznány konsulárním zástupcům téže třídy třetí mocnosti, při čemž se však rozumí, že žádná smluvní strana nebude moci žádati v důsledku tohoto ustanovení výhrad, práv, svobod, poct a výsad širších, než které sama poskytla konsulámím zástupcům druhé smluvní strany.