§ 7
(1) K době náhradní (k době započitatelné do doby zaměstnání) podle předpisů obou států přihlíží orgán toho státu, na jehož území byl pracovník zaměstnán před uvedenou dobou naposled.
(2) Nebyl-li pracovník zaměstnán před dobou uvedenou v předchozím odstavci, přihlíží k této době orgán státu, ve kterém byl pracovník zaměstnán poprvé.
(3) Kryje-li se doba zaměstnání v jednom státě s náhradní dobou podle předpisů druhého státu, přihlédne se při sčítání dob v obou státech jen k době zaměstnání.