§ 5
(1) Při souběhu nároků na důchod od orgánu jednoho státu s nárokem na důchod od orgánu druhého státu se postupuje podle těchto zásad
a) při souběhu nároku na důchod starobní nebo invalidní od orgánu jednoho státu s nárokem na důchod vdovský a sirotčí (důchod rodinný) od orgánu druhého státu snížení důchodu provádí jen orgán toho státu, ve kterém nárok na důchod vznikl později;
b) náleží-li podle ustanovení čl. 14 Úmluvy dílčí důchod starobní nebo invalidní a později vznikne důchodci nárok na dílčí důchod vdovský a sirotčí (důchod rodinný) nebo naopak, provedou snížení důchodu, popřípadě zastavení jeho výplaty orgány obou států, s přihlédnutím jen k vlastním dílčím důchodům;
c) náleží-li od orgánu jednoho státu důchod starobní nebo invalidní a později vznikne důchodci nárok na dílčí důchod vdovský a sirotčí (důchod rodinný) podle čl. 14 Úmluvy nebo naopak, provede snížení důchodu nebo zastavení jeho výplaty pouze orgán toho státu, ve kterém vznikl nárok na dva nebo více důchodů;
d) při souběhu nároku na důchody stejného druhu od orgánů obou států a důchody nemohou být vypočteny podílem ve smyslu čl. 14 Úmluvy (například důchod na základě předpisů o zaopatření vojenských invalidů a členů jejich rodin) vyplácí orgán, od kterého náleží vyšší důchod, tento důchod plně a orgán druhého státu, od něhož náleží důchod nižší, vyplácí tento důchod polovinou.
(2) Vyskytnou-li se v jednotlivých případech obtíže při použití zásad uvedených v předchozím odstavci, budou tyto případy vyřízeny individuálně dohodou mezi orgány obou států.
(3) Došlo-li ke snížení důchodu nebo k zastavení jeho výplaty ještě před nabytím účinnosti této Dohody, snížení nebo zastavení výplaty důchodu podle zásad uvedených v odstavci 1 tohoto článku se provede jen tehdy, vznikne-li důchodci nárok na další dávku po účinnosti této Dohody.