§ 16
(1) Byl-li pracovník zaměstnán v obou státech a utrpěl-li pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání jen v důsledku zaměstnání v jednom státě, důchod invalidní nebo vdovský a sirotčí (důchod rodinný) z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží plně od orgánu tohoto státu, který přihlédne jen k době zaměstnání na vlastním území.
(2) Od orgánu druhého státu náleží v tomto případě dílčí důchod vypočtený podle článku 14 odst. 2 Úmluvy z důchodu, který by náležel z titulu invalidity nebo úmrtí z jiných příčin než pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
(3) Utrpěl-li pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání v důsledku zaměstnání v obou státech, použijí se tato ustanovení:
a) Při stanovení invalidity přihlédne se k následkům pracovního úrazu a nemoci z povolání v obou státech.
b) Nestal-li se pracovník v důsledku pracovního úrazu v jednom státě invalidním v rozsahu, který by podmiňoval přiznání invalidního důchodu, a utrpěl potom pracovní úraz v druhém státě, jehož následkem byl uznán invalidním nebo zemřel, důchod invalidní, vdovský a sirotčí (důchod rodinný) náleží od orgánu tohoto druhého státu.
Od orgánu státu prvního náleží v tomto případě dílčí důchod invalidní nebo vdovský a sirotčí (důchod rodinný) podle zásad uvedených v odstavci 2.
c) Obdržel-li pracovník z důsledku pracovního úrazu v jednom státě invalidní důchod a došlo potom k pracovnímu úrazu v druhém státě, ale v důsledku tohoto úrazu již nenastalo takové zhoršení zdravotního stavu, které by podmiňovalo zařazení do vyšší skupiny invalidity, náleží od orgánu tohoto státu jen dílčí invalidní důchod podle zásad uvedených v odstavci 2.
d) Obdržel-li pracovník v důsledku pracovního úrazu v jednom státě invalidní důchod a utrpěl pracovní úraz ve státě druhém, jehož následkem došlo ke zhoršení zdravotního stavu, které podmiňuje zařazení do vyšší skupiny invalidity, orgán prvního státu vyplácí nadále důchod bez ohledu na zhoršení zdravotního stavu; orgán druhého státu vyplácí část důchodu, která představuje rozdíl mezi výší invalidního důchodu stanoveného s ohledem na zhoršení zdravotního stavu v důsledku pracovního úrazu v tomto státě a výší invalidního důchodu, která by náležela podle předpisů tohoto státu, nastal-li by první pracovní úraz na jeho území. Tato část se zvyšuje v případě, že by úhrn dávek od orgánů obou států byl nižší než výše důchodu náležející s ohledem na zhoršení zdravotního stavu.
e) V případě úmrtí pracovníka uvedeného pod písmenem d), k němuž došlo v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, náleží od orgánů obou států dílčí důchod, vdovský a sirotčí (důchod rodinný) z titulu pracovního úrazu vypočtený podle článku 14 odst. 2 Úmluvy.
f) Dílčí důchod invalidní, vdovský a sirotčí (důchod rodinný) z titulu nemoci z povolání vypočtený podle článku 14 odst. 2 Úmluvy náleží od orgánů obou států. Jestliže pracovník již požíval dříve důchod invalidní z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v jednom státě, dílčí invalidní důchod náležející od orgánu tohoto státu ve smyslu předcházejícího ustanovení nemůže být nižší než důchod dosud vyplácený tímto orgánem.
(4) V případech, které nejsou upraveny tímto paragrafem, dohodnou se orgány obou států o způsobu vyřízení.