§ 33
Standardní závazková metoda
(1) U každého finančního derivátu, včetně derivátu obsaženého v investičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu, se stanoví dlouhé podkladové nástroje a krátké podkladové nástroje. Dlouhé podkladové nástroje finančních derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátké podkladové nástroje finančních derivátů zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých.
(2) Dlouhé a krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat, pokud tyto nástroje mají stejné parametry nebo jsou silně korelované.
(3) Podkladové nástroje mají stejné parametry, pokud v případě
a) dluhových nástrojů pohledávky nebo závazky jsou vůči stejné osobě a vázané na stejné podmínky podřízenosti, peněžní toky jsou ve stejné měně, výši a splatnosti,
b) akciových nástrojů je vydal týž emitent, jsou se stejnou podřízeností a jsou ve stejné měně a výši.
(4) Podkladové nástroje jsou silně korelované, pokud mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty druhého nástroje existuje korelace alespoň 0,95 v časovém období alespoň 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu výpočtu celkové otevřené pozice.
(5) Krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat investičními nástroji, které má fond ve svém majetku, jedná-li se o tyto nástroje:
a) investiční cenné papíry,
b) nástroje peněžního trhu, nebo
c) cenné papíry kolektivního investování.
(6) Otevřená pozice vztahující se k finančním derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových nástrojů finančních derivátů.