Článek 2
(1) Pro účely provádění této dohody se státní občanství prokazuje alespoň jedním z těchto platných dokladů:
Státní občanství České republiky:
a) občanským průkazem České republiky,
b) občanským průkazem Československé republiky, Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky s vyznačeným státním občanstvím České republiky,
c) cestovním dokladem,
d) osvědčením, popřípadě potvrzením o státním občanství České republiky, které není starší šesti měsíců,
e) vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm údaj o státním občanství České republiky uveden.
Státní občanství Moldavské republiky:
a) průkazem totožnosti Moldavské republiky,
b) pasem občana Moldavské republiky,
c) rodným listem v případě dítěte,
d) cestovním dokladem.
(2) V případě, že nelze státní občanství prokázat doklady uvedenými v odstavci 1, lze pro účely provádění této dohody státní občanství důvodně předpokládat na základě alespoň jednoho z následujících dokladů:
a) jiného dokladu, než je uveden v odstavci 1, nebo úředního potvrzení s vyznačeným státním občanstvím,
b) průkazu brance nebo vojenské knížky,
c) řidičského průkazu,
d) rodného listu,
e) jiného dokladu, který v konkrétním případě uzná žádaná smluvní strana,
f) vlastních údajů předávané osoby učiněných ve formě výpovědi před správními nebo soudními orgány státu žádající smluvní strany.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až e) postačují k doložení důvodnosti předpokladu státního občanství i tehdy, jestliže jsou neplatné.
(4) Státní občanství prokázané podle odstavce 1 si smluvní strany vzájemně uznají. V případě, že státní občanství je podle odstavce 2 nebo 3 důvodně předpokládáno, platí takový předpoklad mezi smluvními stranami, pokud to příslušný orgán žádané smluvní strany nevyvrátí.