Čl. I
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se na konci připojují tato slova: "a organizací.".
2. § 2 zní:
"§ 2
(1) Občan uvedený v § 1 má ode dne následujícího po dni uvolnění nárok na starobní důchod, jestliže
a) byl zaměstnán nejméně 25 roků,
b) do dovršení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení mu chybějí ke dni uvolnění nejvýše dva roky a
c) příslušný národní výbor mu nemůže zajistit zaměstnání, které odpovídá duševním a tělesným schopnostem, zdravotnímu stavu, osobním a rodinným poměrům občana a je přiměřené jeho kvalifikaci.
(2) Občan uvedený v § 1, který byl uvolněn ze zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech z důvodu provádění útlumového programu schváleného příslušnou vládou, má ode dne následujícího po dni uvolnění za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), nárok na starobní důchod též, chybí-li mu ke dni uvolnění do dovršení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení nejvýše pět roků, jestliže byl v zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech zaměstnán nejméně 15 roků, a jde-li o takové zaměstnání v uranových dolech, nejméně 10 roků.
(3) Pro výši starobního důchodu a v případech uvedených v odstavci 1 i pro nárok na starobní důchod se přičítá k době zaměstnání i doba ode dne následujícího po dni uvolnění do dne dovršení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení. Byl-li občan uvolněn ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, započítává se přičtená doba jako zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, z něhož byl občan uvolněn.".