§ 15
(1) Mají-li být osvědčeny skutečnosti, které by mohly být podkladem pro uplatnění práv, nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky, zřídí se, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, o zjištění skutečností notářský zápis a žadateli se vydá z něho notářské osvědčení.
(2) Za účelem uvedeným v odstavci 1 je notář oprávněn osvědčovat,
a) že podpis někoho, kdo neumí nebo nemůže psát, byl nahrazen na listině samé potvrzením dvou svědků o jeho souhlasu,
b) že je někdo na živu nebo na určitém místě,
c) že listina byla předložena a v kterou dobu,
d) že bylo odesláno nebo sděleno prohlášení a že mělo určitý obsah,
e) jaký byl průběh a výsledky jednání ve schůzi,
f) že se staly v jeho přítomnosti jiné skutečnosti nebo že je sám zjistil,
g) že někoho vyslechl, a to i přísežně, žádá-li o to cizozemský soud nebo úřad anebo je-li toho třeba pro uplatnění nebo zachování nároků v cizině.
(3) O zjištění skutečností, že někdo listinu vlastnoručně podepsal nebo že podpis vlastnoručně dříve učiněný uznal za vlastní, není třeba zřídit notářský zápis; postup státního notářství v těchto případech se řídí zvláštními předpisy.