§ 2

§ 2

(1) Vojenským osobám v záloze uvedeným v § 1, odst. 1, písm. a) se odejme podle dalších ustanovení tohoto zákona vojenská hodnost:

a) přihlásily-li se od roku 1929 při kterémkoli sčítání lidu k německé nebo maďarské národnosti nebo staly-li se členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti nebo ucházely-li se o udělení německého nebo maďarského státního občanství;

b) byly-li dobrovolně na vedoucích místech Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Hlinkovy slovenské lidové strany, Svazu zemědělství a lesnictví, ledaže byly v těchto organisacích činny se souhlasem vedoucích činitelů domácího nebo zahraničního odboje, nebo byly-li dobrovolně členy Kuratoria pro výchovu mládeže, Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Vlajky, Rodobrany, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti a jiných fašistických organisací podobné povahy (§ 4 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů);

c) zúčastnily-li se nepřátelského hospodářského válečného podnikání, zaujímaly-li vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, prováděly-li opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, ledaže byly k uvedeným činnostem donuceny a nemohly se jim vyhnout, nebo obohatily-li se v souvislosti s poměry v době nesvobody;

d) podporovaly-li nebo obhajovaly-li o své újmě činy nebo slovy režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, zejména vyvinuly-li přímo nebo nepřímo jakoukoliv činnost proti Slovenskému národnímu povstání, nebo projevily-li se vůbec jako osoby státně nebo národně nespolehlivé;

e) byly-li po 15. březnu 1939 ve spojenecké nebo neutrální cizině a vrátily-li se v době nesvobody na území republiky Československé bez zvláštního úkolu, uloženého jim činiteli domácího nebo zahraničního odboje nebo představiteli států, které byly spojenci republiky Československé ve válce, pokud se nevrátily z důvodů hodných zvláštního zřetele;

f) odepřely-li nastoupit nebo nenastoupily-li službu v československé armádě v zahraničí, ač k tomu měly možnost;

g) odešly-li před postupující československou armádou nebo armádami spojeneckými, pokud tak neučinily z důvodů hodných zvláštního zřetele;

h) jednala-li jejich manželka způsobem uvedeným pod písm. a). Ministr národní obrany může po slyšení příslušné komise (§ 3) povolit úchylku od tohoto ustanovení, přihlásila-li se manželka v době od 21. května 1938 do 4. května 1945 v úředním hlášení za Češku nebo Slovenku nebo prokáže-li, že zůstala věrna republice Československé, nikdy se neprovinila proti národu českému nebo slovenskému a buď se zúčastnila boje za osvobození republiky Československé, nebo trpěla pod nacistickým nebo fašistickým terorem, po případě zaniklo-li manželství před účinností tohoto zákona;

i) studovaly-li v době zvýšeného ohrožení republiky na německých vysokých školách nebo žádaly-li za zápis na těchto školách, nebo dovolily-li v téže době svým nezletilým dětem, které podléhaly jejich otcovské moci, aby chodily do německých nebo maďarských škol, ač měly možnost chodit do škol s vyučovacím jazykem slovanským, nebo dovolily-li, aby jejich děti žádaly za zápis na německých vysokých školách.

(2) Vojenským osobám v záloze uvedeným v § 1, odst. 1, písm. a), u nichž nenastala žádná ze skutečností uvedených v předcházejícím odstavci, ponechá se jejich vojenská hodnost.

(3) Vojenské osoby v záloze uvedené v § 1, odst. 1, písm. b) se převezmou podle dalších ustanovení tohoto zákona do československé branné moci jako důstojníci, rotmistři nebo poddůstojníci aspiranti v záloze v hodnosti, jíž dosáhly v armádě t. zv. Slovenského státu před 29. srpnem 1944 nebo v československé branné moci, nebrání-li tomu některá ze skutečností uvedených v odstavci 1; vojenské hodnosti nabyté v armádě t. zv. Slovenského státu po tomto dni se neuznávají.

(4) V případech hodných zvláštního zřetele může ministr národní obrany povolit úchylku od ustanovení odstavců 1 a 3.