§ 3
Jízdné
(1) Pracovníkům náleží náhrada jízdného při cestě k nástupu do práce z místa jejich trvalého pobytu.
(2) Po skončení pracovního poměru a po splnění pracovní smlouvy náleží pracovníkům náhrada jízdného do místa jejich trvalého pobytu. Náhrada jízdného přísluší též, skončil-li pracovní poměr z důvodů, pro které může být pracovní poměr sjednaný na určitou dobu rozvázán výpovědí ze strany pracovníka před uplynutím této doby.
(3) Jízdné se hradí za druhou vozovou třídu osobního vlaku nebo, je-li to úspornější nebo nezbytné, za autobus; při jízdě vlakem do vzdálenosti přes 100 km se hradí jízdné za druhou vozovou třídu rychlíku. Vznikly-li pracovníkovi použitím jiného dopravního prostředku vyšší výdaje, náleží mu náhrada jen ve výši jízdného za dopravní prostředek podle předchozí věty. Pracovník je povinen využít možnosti slev jízdného s výjimkou jízdních výhod, které mu náležejí jako rodinnému příslušníkovi pracovníka dopravy.