Článek 2
(a) Pro účely tohoto zákoníku může být považován výrobek za dumpingový, tj. za výrobek, který je uváděn do oběhu v jiné zemi za nižší cenu než normální, jestliže vývozní cena tohoto výrobku, vyváženého z jedné země do druhé, je nižší než srovnatelná cena obdobného výrobku při normálním běhu obchodu, je-li tento výrobek určen pro spotřebu ve vyvážející zemi.
(b) Výraz "obdobný výrobek" (produit similaire - like product), používaný v tomto zákoníku bude vykládán v tom smyslu, že značí stejný výrobek, tj. výrobek srovnatelný ve všech ohledech s výrobkem o nějž jde, resp. neexistuje-li takový stejný výrobek, pak i jiný výrobek, který ačkoliv není ve všech ohledech srovnatelný, má charakteristické rysy, které jsou blízce podobné charakteristickým rysům výrobku, o nějž jde.
(c) V případech, kdy výrobky nejsou vyváženy přímo ze země původu, nýbrž jsou vyváženy do dovážející země přes třetí, zprostředkující zemi, bude cena, za kterou je výrobek prodáván z vyvážející země do země dovážející normálně porovnávána se srovnatelnou cenou ve vývozní zemi. Nicméně může být porovnání provedeno s cenou v zemi původu, jestliže např. výrobky jsou ve vývozní zemi pouze překládány, nebo jestliže takové výrobky nejsou ve vývozní zemi vyráběny, nebo jestliže ve vývozní zemi není srovnatelné ceny pro tyto výrobky.
(d) Jestliže na domácím trhu vyvážející země nedochází při normálním běhu obchodu k žádným prodejům obdobných výrobků, resp. jestliže takové prodeje nedovolují správné porovnání vzhledem k zvláštní situaci, jež se na tomto trhu vytvořila, pak stupeň dumpingu bude zjištěn porovnáním se srovnatelnou cenou obdobného výrobku při jeho vývozu do kterékoliv třetí země, přičemž v úvahu může být vzata i nejvyšší vývozní cena, avšak musí být vždy reprezentativní, nebo srovnáním s výrobní cenou v zemi původu, zvýšenou o přiměřenou částku na administrativní, prodejní a jiné výlohy a o přiměřený zisk. Částka, počítaná na zisk nemá obvykle převyšovat normální zisk, docilovaný na domácím trhu v zemi původu při prodejích výrobků stejného obecného druhu.
(e) V případě, že neexistuje vývozní cena, resp. že příslušné úřady *) dospějí k názoru, že vývozní cena není spolehlivá vzhledem k existujícím stykům majícím ráz sdružení, resp. úmluvám kompenzačního charakteru mezi vývozcem a dovozcem, resp. třetí osobou, může být vývozní cena vypočtena tak, že za ní bude považována cena, za níž jsou dovážené výrobky poprvé prodány nezávislému kupci, resp. nejsou-li výrobky dále prodávány nezávislému kupci, či nejsou-li prodávány tomuto kupci ve stavu, v kterém byly dovezeny, pak bude vývozní cena vypočtena z přiměřeného základu, který mohou úřady určit.
(f) Aby bylo možno dosáhnout správného porovnání vývozní ceny s domácí cenou vývozní země (nebo v zemi původu) nebo - v případech, kdy tato cena přichází v úvahu - s cenou určenou podle ustanovení článku VI odst. 1 písm. b) Všeobecné dohody o clech a obchodu, budou obě ceny porovnány ve stejné obchodní paritě, zpravidla franko výrobní závod a to s ohledem na prodeje uskutečněné v co možná stejném časovém rozmezí. V každém případě je nutno vzít v úvahu rozdílnost podmínek, za kterých byl prodej uskutečněn a odlišnost smluvních podmínek, dále rozdílnost ve zdaňování a jiné rozdíly, které mohou ovlivnit cenovou srovnatelnost. V případech uvedených v článku 2 písm. e je nutno vzít rovněž zřetel na náklady, počítajíc v to daně a dávky, které bylo nutno vynaložit v údobí mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i na docílený zisk.
(g) Ustanovení tohoto článku se nedotýká druhého dodatkového ustanovení k odstavci 1 článku VI v Příloze 1 ke Všeobecné dohodě.
------------------------------------------------------------------
*) Je-li v tomto zákoníku použito termínu "úřady", bude vykládán tak, že se jím rozumí příslušné úřady na vyšší úrovni.