Článek 14
1. Výhrady k tomuto Protokolu učiněné před podpisem Závěrečného aktu budou přípustné, jestliže byly přijaty většinou členů Konference a zaprotokolovány v Závěrečném aktu.
2. Výhrady učiněné po podpisu Závěrečného aktu nebudou připuštěny, jestliže třetina signatářských nebo smluvních států vznese proti nim námitky, jak níže uvedeno.
3. Text každé výhrady, předložený generálnímu tajemníku Spojených národů některým státem při podpisu, uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo text jakéhokoliv oznámení podle článku 13, sdělí generální tajemník všem státům, které v té době podepsaly nebo ratifikovaly Protokol nebo k němu přistoupily. Jestliže jedna třetina těchto států vznese námitky do 90 dní od data tohoto sdělení, výhrada nebude přijata. Generální tajemník uvědomí všechny státy zmíněné v tomto odstavci o jakýchkoliv námitkách, které dostal, jakož i o přijetí nebo zamítnutí výhrady.
4. Námitka státu, který podepsal, ale neratifikoval Protokol, pozbude účinnosti, jestliže stát uplatnivší námitku neratifikoval Protokol do devíti měsíců od uplatnění námitky. Jestliže v důsledku toho, že námitka pozbyla účinnosti, bude výhrada přijata na základě předchozího odstavce, generální tajemník o tom vyrozumí státy zmíněné v onom odstavci. Text žádné výhrady nebude však zaslán podle předchozího odstavce žádnému signatářskému státu, jenž neratifikoval Protokol do tří let po podpisu jeho jménem.
5. Stát předkládající výhradu může ji odvolat do dvanácti měsíců od data sdělení generálního tajemníka, zmíněného v odst. 3, v němž je oznamováno, že výhrada byla zamítnuta v souhlasu s postupem uvedeným v onom odstavci. V takovém případě ratifikační listina, listina o přístupu, popříp. oznámení podle článku 13 nabude účinnosti vůči příslušnému státu dnem odvolání. Dokud nebude výhrada odvolána, listina nebo odvolání nebude mít účinnost, pokud by výhrada nebyla dodatečně přijata podle odstavce 4.
6. Výhrady přijaté v souhlasu s tímto článkem mohou být kdykoliv odvolány oznámením adresovaným generálnímu tajemníku.
7. Žádný smluvní stát není povinen poskytovat státu, který učinil výhradu, výhody plynoucí z těch ustanovení Protokolu, kterých se taková výhrada týká. Každý stát, jenž použije tohoto práva, podá o tom generálnímu tajemníku zprávu a ten o tom vyrozumí všechny signatářské a smluvní státy.