§ 3
Zvýšení důchodu
(1) Starobní (invalidní) důchod náležející zaměstnanci z národního pojištění se zvyšuje o částku, o kterou by jeho odpočivné platy bez výchovného a zvláštního přídavku k výchovnému ze státního (veřejného) pensijního zaopatření, které by mu příslušely při přeložení do výslužby ke dni 31. března 1950, převyšovaly starobní (invalidní) důchod z národního pojištění, vypočtený podle §§ 2, 4 a 5 k témuž dni. Ustanovení § 71 odst. 8 zákona o národním pojištění platí obdobně.
(2) Důchody náležející z národního pojištění pozůstalým po zaměstnancích se zvyšují o polovinu zvýšení podle odstavce 1.
(3) Nárok na zvýšení podle odstavců 1 a 2 přísluší i tehdy, vystoupí-li zaměstnanec ze služby zaměstnavatele uvedeného v § 1 před nápadem důchodu.
(4) Nárok na zvýšení podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li zaměstnanec odsouzen ke ztrátě občanských práv nebo byl-li jeho pracovní poměr zrušen proto, že se dopustil takového jednání, že ho nelze dále považovati za státně spolehlivého.