Článek 4
Kumulace původu v České republice
1. Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Bulharsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska) 1), České republice, Estonsku, Evropském společenství 2), Maďarsku, Islandu, Litvě, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovenské republice nebo Turecku v souladu s ustanovením protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v České republice přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.
3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.
------------------------------------------------------------------
1) Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii se Švýcarskem a je smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru.
2) Kumulace stanovená tímto článkem se nevztahuje na materiály původní v Evropském společenství, který jsou uvedeny v seznamu přílohy V.