Čl. 1
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 3 zní:
"(3) Mzdy uvedené v odstavci 1 se považují za započitatelný výdělek i tehdy, když se z nich daň ze mzdy nesráží proto, že jde o nevidomého pracovníka, nebo jen proto, že mzda nedosahuje zdanitelné výše, anebo když se z nich daň ze mzdy neplatí podle mezinárodních ujednání o zamezení dvojího zdanění."
2. V § 2 odstavec 1 zní:
"(1) Do započitatelného výdělku pracovníka se nezahrnují:
a) příjmy osvobozené zcela nebo zčásti od daně ze mzdy;
b) odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; 1) zahrnují se však odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci; 2)
c) naturální požitky, finanční náhrady za neodebrané naturální požitky 3) a jiná plnění, která pracovníku náležejí i v době pracovní neschopnosti;
d) mzda za práci konanou nad týdenní pracovní dobu stanovenou pro pracovní úsek, na kterém je pracovník činný, včetně příplatku za práci přesčas; mzda za takovou práci se však do započitatelného výdělku zahrnuje, jestliže je za ni poskytnuto náhradní volno;
e) podíly na hospodářských výsledcích;
f) roční odměny vedoucím pracovníkům;
g) stabilizační odměny za odpracovaná léta a stabilizační náborové odměny;
h) náhrady mzdy poskytované pracovníkům podle pracovněprávních předpisů, jakož i náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou;
ch) dávky nemocenského pojištění nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku;
i) náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky, zahraniční přídavek apod.);
j) náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání).",
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Odměny za činnost při záchranném zásahu poskytované členům záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro riziková pracoviště 4) se do započitatelného výdělku zahrnují, i když jsou osvobozeny od daně ze mzdy.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech; vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.
2) § 21 vyhlášky č. 106/1972 Sb.
3) Např. výnos ministerstva hornictví č. 8 ze dne 1. 4. 1967 o deputátním uhlí a dříví v uhelném průmyslu.
4) Např. výnos federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne 28. 9. 1973 č. 4/73 o mzdových podmínkách pracovníků báňské záchranné služby.
3. § 4 zní:
"§ 4
(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje započitatelný výdělek pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti, pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak, je kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem pracovní neschopnosti.
(2) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního roku.
(3) Jestliže pracovník v rozhodném období podle předchozích odstavců neodpracoval alespoň
a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,
b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,
prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. Za odpracovaný se považuje den, v němž pracovník konal práci podle rozvrhu směn, 5) vybíral si náhradní volno za práci přesčas, 6) měl neomluvenou nepřítomnost v práci; přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezahrnují (§ 10 odst. 1).
(4) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti.
(5) Stejně jako při vstupu do zaměstnání se posuzuje rozhodné období, došlo-li u pracovníka
a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání;
b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody;
c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že pracovník, který byl dosud odměňován hodinovou mzdou, je odměňován mzdou měsíční, nebo naopak;
d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak;
e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření, 7) trestu zákazu činnosti 8) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu.
(6) Při trvalé změně základní mzdy, vymezené pracovněprávními předpisy, 9) se zjišťuje započitatelný výdělek
a) pracovníka s měsíční mzdou z nové měsíční základní mzdy a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy,
b) pracovníka s hodinovou mzdou z nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy.
Pro zjištění nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku pracovníka s hodinovou mzdou začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných složek mzdy uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy."
------------------------------------------------------------------
5) § 87 odst. 2 zákoníku práce.
6) § 96 a § 116 zákoníku práce.
7) § 43 až 45 trestního zákona.
8) § 49 a § 50 trestního zákona.
9) Zákoník práce a prováděcí předpisy k němu.
4. V § 6 odstavec 3 zní:
"(3) Jestliže pracovníku byla v rozhodném období zúčtována započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatního započitatelného výdělku tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí dobou odpracovanou v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelného výdělku sníženého o tuto započitatelnou roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně s tím rozdílem, že obě roční prémie nebo roční odměny se sečtou a dělí se dobou odpracovanou v kalendářních letech, za která náležejí.",
připojují se odstavce 4, 5, 6 a 7, které zní:
"(4) U nevidomého pracovníka se čistá denní mzda zjišťuje podle předchozích odstavců s tím rozdílem, že se ze započitatelného výdělku neodečítá daň ze mzdy.
(5) U člena záchranného sboru, kterému byly v rozhodném období zúčtovány odměny za činnost při záchranném zásahu (§ 2 odst. 2), se čistá denní mzda zjistí podle odstavců 1 až 3 ze započitatelného výdělku sníženého o tyto odměny. K takto zjištěné čisté denní mzdě se připočte poměrná částka z těchto odměn připadající na pracovní den; při zjištění této poměrné částky se neodečítá daň ze mzdy.
(6) Při změně pracovního úvazku se započitatelný výdělek zjišťuje obdobně jako při trvalé změně základní mzdy (§ 4 odst. 6) s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných složek mzdy zúčtovaných před změnou pracovního úvazku se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(7) U pracovnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví ze započitatelného výdělku zúčtovaného pracovnici v rozhodném období zjištěném ke dni převedení, pokud je to pro pracovnici příznivější; došlo-li u takové pracovnice po převedení na jinou práci ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný výdělek v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku."
5. § 7 zní:
"§ 7
Je-li pracovník odměňován měsíční mzdou, určuje se denní nemocenské tak, že měsíční základní mzda, která je pro něho stanovena v době vzniku pracovní neschopnosti, se po odečtení daně ze mzdy dělí průměrným počtem pracovních dnů připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních dnů v roce. Má-li pracovník kromě měsíční základní mzdy ještě ostatní započitatelné složky mzdy, zvýší se měsíční základní mzda o poměrnou částku, která z ostatních započitatelných složek mzdy v rozhodném období připadá na jeden kalendářní měsíc; při určení této částky se postupuje obdobně podle § 6. Zameškal-li pracovník odměňovaný měsíční mzdou v rozhodném období neomluveně práci, určí se mu denní nemocenské vždy způsobem uvedeným v § 6."
6. V § 8 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu.
7. § 9 zní:
"§ 9
(1) Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku.
(2) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobný započitatelný výdělek zjišťuje znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud pracovník neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3.
(3) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru doby neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťuje, k době odpracované v tomto období."
8. § 10 odst. 1 zní:
"(1) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 10) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, 11) a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce."
------------------------------------------------------------------
10) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.
11) Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.
9. § 41 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem)." 12)
------------------------------------------------------------------
12) § 25 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a nemocenské péči.
10. V § 44 písmeno c) zní:
"c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.",
v písmenu f)
se vypouští odkaz na § 6 odst. 2 a na § 11, odkaz na § 10 se nahrazuje odkazem na § 10 odst. 2 a odkaz na § 24 se nahrazuje odkazem na § 24 odst. 2.
11. V § 45 odstavec 1 zní:
"(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.",
v odstavci 4 se na konci připojuje věta: "Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu."
12. V § 49
věta první zní: "Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:",
písmeno d) zní:
"d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.",
písmeno f) se vypouští.
13. § 65 zní:
"§ 65
Při výpočtu čisté denní mzdy se nepřihlíží k době vazby. Rovněž při výpočtu dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku pro pracovnici, která je po propuštění z vazby převedena pro těhotenství nebo mateřství na jinou práci, se nepřihlíží k době vazby."
14. V § 67 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu.
15. § 69 se vypouští.